Engineerguy - Jak fungují optické kabely?
Optické kabely jsou páteří současného moderního světa. Jen díky nim dokážeme velice rychle komunikovat s druhou stranou planety. Ale jak toto úžasné dílo funguje? Bill Hammack nám to názorně vysvětlí....
Přepis titulků
Optické kabely Tahle věc je fascinující. Je to optický kabel ke stereu. Když posvítím laserem do kabelu,
paprsek vyletí druhou stranou. Tyto kabely se v dnešním světě používají všude. Přenášejí informace
mezi státy a přes oceány. Nejdřív vám ukážu, jak to funguje. Vzal jsem kýbl, vepředu vytvořil okénko a na druhé straně jsem
vytvořil dírku se špuntem.
Toto je propylenglykol se zhušťovadlem. Mám tu držák a laserové ukazovátko. Dívejte se na zátku. Zhasnu tu. Tohle je nádherné. Světlo tekutinou prochází až dolů do kýble. Úžasné.
Děje se to díky totálnímu odrazu. Když světlo vstoupí do proudu, je odráženo, kdykoliv narazí na rozhraní tekutiny a vzduchu. Tady vidíte první odraz, tady druhý a tady třetí. Je to dáno rozdílným indexem lomu vodícího materiálu, zde propylenglykolu, a vnějšího vzduchu. Kdykoliv světlo narazí na povrch, může být pohlceno, odraženo nebo může projít. Tomu říkáme lom paprsku. Lépe je to vidět z řezu.
Odraz i lom mohou nastat zároveň. Ale pokud paprsek na povrch dopadne pod úhlem, který je větší než kritický, bude celý odražen. Když v tomto propylenglykolovém a vzdušném systému paprsek dopadne pod úhlem větším než 44.35°, měřeno k normále, nastane totální odraz a paprsek putuje po proudu. Aby tento efekt vznikl v optickém kabelu, inženýři vytvořili jádro ze skla, většinou z čistého oxidu křemičitého, a vnější vrstvu zvanou plášť, která je také většinou z oxidu křemičitého, ale která obsahuje příměs boru nebo germania, které sníží index lomu.
Jednoprocentní rozdíl stačí ke správnému fungování vlákna. Dlouhé tenké skleněné vlákno vzniká zahřátím takzvaného prefabrikátu, jehož vnitřek tvoří skleněné jádro a vnějšek plášť. Poté vlákno prohánějí soukolím rychlostí kolem 1 600 m/s. Tato zařízení jsou typicky několik pater vysoká. Tato výška umožní vláknu zchladnout předtím, než se namotá na válec.
Jedním z největších úspěchů byl první transatlantický optický kabel. TAT-8 začínal v Tuckertonu v New Jersey a pak po mořském dně překlenoval vzdálenost 5600 km a končil ve Widemouthu v Anglii a Penmarchu ve Francii. Inženýři vytvořili kabel tak, aby vydržel i na mořském dně. Ve středu leží jádro. V průměru má 2,6 mm a obsahuje 6 optických kabelů, které jsou obtočeny kolem ocelového drátu uprostřed.
Celé to obalili elastomerem, zpevnili dalšími ocelovými dráty a pak umístili do měděného válce, který je chrání před vodou. Výsledný kabel má v průměru jen 2 centimetry, ale dokáže zároveň přenášet 40 tisíc telefonních hovorů. Způsob posílání informací kabelem je snadný. Mohu používat domluvený signál, který se na druhé straně přijme. Třeba morseovku.
Budu paprsek zakrývat a na druhé straně uvidí záblesky a zjistí zprávu. K přenosu analogového signálu, například telefonního hovoru, inženýři používají pulzně kódovou modulaci. Vezmeme analogový signál, rozdělíme ho na menší úseky, a co nejlépe zprůměrujeme vlnovou délku, hlasitost a amplitudu. Chceme digitální signál, takže hlasitost nemůže nabývat jakékoliv hodnoty. Pokud používám 4 bity, mám 16 možností hlasitosti. Takže první 4 části signálu budou přiřazeny k hlasitosti 10, 12, 14 a 15.
Vezmeme každou část a převedeme ji na sérii 1 a 0. První hodnota 10 bude kódována jako 1010. Tohle uděláme pro každou oblast vlny. Takže místo zelené vlny nebo modrých sloupců získáme signál složený z 1 a 0 uspořádaných v čase. Tuto sekvenci pošleme skrz optický kabel. 1 je záblesk, 0 není nic. Metoda kódování je straně příjemce samozřejmě známa, takže její rozkódování je triviální záležitost.
Možná vás muže napadnout, jak může paprsek přeletět 5600 km. Nejde to bez pomoci, protože světlo uniká po stranách kabelu. Podívejme se na náš proud. Takto se v něm světlo utlumuje. V kýblu vidíte tenký paprsek, který je po vstupu do proudu tlustší, a po prvním odrazu je paprsek ještě tlustší. To proto, protože rozhraní se vzduchem je nerovné a proto paprsek dopadá v lehce jiných úhlech.
Když dojde k druhému odrazu, paprsek se rozchází ještě více. Když dojde k třetímu odrazu, mnoho paprsků už není v kritickém úhlu a unikají pryč. Zde se to vše stane na pár centimetrech, ale v optickém kabelu může paprsek cestovat 50 km, než musí být zesílen. To je úžasné. Jsem Bill Hammack, Engineerguy. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Toto je propylenglykol se zhušťovadlem. Mám tu držák a laserové ukazovátko. Dívejte se na zátku. Zhasnu tu. Tohle je nádherné. Světlo tekutinou prochází až dolů do kýble. Úžasné.
Děje se to díky totálnímu odrazu. Když světlo vstoupí do proudu, je odráženo, kdykoliv narazí na rozhraní tekutiny a vzduchu. Tady vidíte první odraz, tady druhý a tady třetí. Je to dáno rozdílným indexem lomu vodícího materiálu, zde propylenglykolu, a vnějšího vzduchu. Kdykoliv světlo narazí na povrch, může být pohlceno, odraženo nebo může projít. Tomu říkáme lom paprsku. Lépe je to vidět z řezu.
Odraz i lom mohou nastat zároveň. Ale pokud paprsek na povrch dopadne pod úhlem, který je větší než kritický, bude celý odražen. Když v tomto propylenglykolovém a vzdušném systému paprsek dopadne pod úhlem větším než 44.35°, měřeno k normále, nastane totální odraz a paprsek putuje po proudu. Aby tento efekt vznikl v optickém kabelu, inženýři vytvořili jádro ze skla, většinou z čistého oxidu křemičitého, a vnější vrstvu zvanou plášť, která je také většinou z oxidu křemičitého, ale která obsahuje příměs boru nebo germania, které sníží index lomu.
Jednoprocentní rozdíl stačí ke správnému fungování vlákna. Dlouhé tenké skleněné vlákno vzniká zahřátím takzvaného prefabrikátu, jehož vnitřek tvoří skleněné jádro a vnějšek plášť. Poté vlákno prohánějí soukolím rychlostí kolem 1 600 m/s. Tato zařízení jsou typicky několik pater vysoká. Tato výška umožní vláknu zchladnout předtím, než se namotá na válec.
Jedním z největších úspěchů byl první transatlantický optický kabel. TAT-8 začínal v Tuckertonu v New Jersey a pak po mořském dně překlenoval vzdálenost 5600 km a končil ve Widemouthu v Anglii a Penmarchu ve Francii. Inženýři vytvořili kabel tak, aby vydržel i na mořském dně. Ve středu leží jádro. V průměru má 2,6 mm a obsahuje 6 optických kabelů, které jsou obtočeny kolem ocelového drátu uprostřed.
Celé to obalili elastomerem, zpevnili dalšími ocelovými dráty a pak umístili do měděného válce, který je chrání před vodou. Výsledný kabel má v průměru jen 2 centimetry, ale dokáže zároveň přenášet 40 tisíc telefonních hovorů. Způsob posílání informací kabelem je snadný. Mohu používat domluvený signál, který se na druhé straně přijme. Třeba morseovku.
Budu paprsek zakrývat a na druhé straně uvidí záblesky a zjistí zprávu. K přenosu analogového signálu, například telefonního hovoru, inženýři používají pulzně kódovou modulaci. Vezmeme analogový signál, rozdělíme ho na menší úseky, a co nejlépe zprůměrujeme vlnovou délku, hlasitost a amplitudu. Chceme digitální signál, takže hlasitost nemůže nabývat jakékoliv hodnoty. Pokud používám 4 bity, mám 16 možností hlasitosti. Takže první 4 části signálu budou přiřazeny k hlasitosti 10, 12, 14 a 15.
Vezmeme každou část a převedeme ji na sérii 1 a 0. První hodnota 10 bude kódována jako 1010. Tohle uděláme pro každou oblast vlny. Takže místo zelené vlny nebo modrých sloupců získáme signál složený z 1 a 0 uspořádaných v čase. Tuto sekvenci pošleme skrz optický kabel. 1 je záblesk, 0 není nic. Metoda kódování je straně příjemce samozřejmě známa, takže její rozkódování je triviální záležitost.
Možná vás muže napadnout, jak může paprsek přeletět 5600 km. Nejde to bez pomoci, protože světlo uniká po stranách kabelu. Podívejme se na náš proud. Takto se v něm světlo utlumuje. V kýblu vidíte tenký paprsek, který je po vstupu do proudu tlustší, a po prvním odrazu je paprsek ještě tlustší. To proto, protože rozhraní se vzduchem je nerovné a proto paprsek dopadá v lehce jiných úhlech.
Když dojde k druhému odrazu, paprsek se rozchází ještě více. Když dojde k třetímu odrazu, mnoho paprsků už není v kritickém úhlu a unikají pryč. Zde se to vše stane na pár centimetrech, ale v optickém kabelu může paprsek cestovat 50 km, než musí být zesílen. To je úžasné. Jsem Bill Hammack, Engineerguy. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (43)
Mike (anonym)Odpovědět
03.05.2016 23:51:21
Not amazing, just intuitive. :)
To že se koherentní paprsek světla odráží na hranici dvou různých látek s rozdílnými lomy světla a že se koherentní svaztek světla rozptyluje při nerovnostech, snad ví každý kdo odchodil průměrnou střední....
Giky (anonym)Odpovědět
04.05.2016 00:30:55
Takže střední, kde se neučí fyzika a tím pádem ani toto, je podle tebe podprůměrná? :)
ANO (anonym)Odpovědět
04.05.2016 01:09:02
+GikyAno kreténe podprůměrný
radeg (anonym)Odpovědět
04.05.2016 10:52:19
+GikyA nebo nadprumerna :) zalezi na uhlu pohledu
Mike (anonym)Odpovědět
05.05.2016 21:07:23
+GikyFyzika se učí na snad každém normálním gymnáziu a lom světla se tam teda stoprocentně bere. Nevim teda kde jste studovali vy, ale dneska má maturitu snad každej člověk a tady děláte, jak kdyby jste to viděli poprvé v životě. ;)
tada (anonym)Odpovědět
04.05.2016 14:23:55
gratulujem, poznas slovo koherentnost... uz len zistit co znamena
kvasha16 (anonym)Odpovědět
04.05.2016 21:38:50
kamo neviem ako u vas ale ja si to z fyziky nepamatam :D
Mike (anonym)Odpovědět
05.05.2016 21:08:23
+kvasha16Hmmm, je smutný, že lidi studujou školy a pak si z toho odnesou maximálně trojčlenku a tím proplujou životem...
Mikejekokot (anonym)Odpovědět
19.03.2020 13:01:33
+MikeXdddd
EL (anonym)Odpovědět
03.05.2016 20:45:35
Prosím vás... Vy jste tvrdili, že reklamu před videem uvidím jednou. Ale já už ji vidím potřetí :D Jak je to možný?
Harlekýn (anonym)Odpovědět
03.05.2016 18:08:36
Zajímavý. Vědět, že každých padesát kilometrů je signál třeba zesílit, ale neříct, jak je toho docíleno při tisíci kilometrovém kabelu na dně oceánu, mi přijde trochu lajdácké. Když už to nakousl, mohl to taky objasnit.
hps (anonym)Odpovědět
03.05.2016 21:40:57
pravdepodobne predpokladal, že ľudia pozerajúci video vedia násobiť.
50x20 = 1000.
Z toho vyplýva, že na tisíc kilometrov káblu potrebuješ 20 repeatrov. Na 10 tisíc km káblu potrebuješ 200 repeatrov.
Xeotroid (anonym)Odpovědět
06.05.2016 16:06:25
+hpsPtal se jak, ne kolikrát.
Svářeč (anonym)Odpovědět
03.05.2016 23:36:33
Na to samozřejmě existují optické zesilovače, zjednodušeně fungují tak, že dopadající záření vyvolá emisi záření ze zesilovače, čímž dojde k zesílení celkového signálu.
Mike (anonym)Odpovědět
03.05.2016 23:52:57
+SvářečStačí obyčejný přijímač, který už natolik rozptýlené světlo detekuje a následně vysílá opět koherentní svazek světla, který vydrží další úsek, dokud se opět nerozptýlí....
Rew (anonym)Odpovědět
04.05.2016 15:10:33
+SvářečU optickeho kabelu se nepouživá zesilovač ale opakovač.
Daze (anonym)Odpovědět
05.05.2016 18:05:43
+Svářečpoužívá se zesilovač i opakovač viz. google
jsou to 2 rozdílné zařízení
MortenLOdpovědět
04.05.2016 09:37:06
https://www.youtube.com/watch?v=E-DY_RT4fJ4 ;) ale překlad si budeš muset zajistit sám :)
Buffalo007 (anonym)Odpovědět
04.05.2016 14:02:45
Souhlasím měl to objasnit. Podle toho co já vím, tak v optickém kabelu pro oceán vedou i silové vodiče, které dokážou napájet opakovače.
hujhe (anonym)Odpovědět
03.05.2016 17:48:33
vie niekto povedať že ako to že vidíme zelené svetlo v kvapaline, keď nastáva úplný odraz, čiže žiadne svetlo by nemalo unikať do kamery? posmešných komentárov sa dúfam zbavíte :) nedokončil som ešte ani strednú takže tak
Mr.v (anonym)Odpovědět
03.05.2016 18:32:25
Třeba proto, že je kapalina průhledná? Na tohle by ti základka měla stačit...
hujhe (anonym)Odpovědět
03.05.2016 18:46:10
+Mr.vhttp://televizia-internet.sk/wp-content/uploads/2013/10/554609_kabel-opticky-vlakno1.jpg všimni si ako žiaria odrezané konce. A vnútri v kábli nežiari nič lebo nevychádza odtiaľ svetlo (to by bol na hovno kábel keby sa tam svetlo odrážalo s veľkými stratami). A aj optický kábel je priehľadné prostredie. Aspoň podľa toho čo nám v rozprávali v škole, kľudne ti pošlem aj poznámky keď neveríš :D
Gosh (anonym)Odpovědět
03.05.2016 18:56:43
Nevím, ale myslím si, že se v okénku na druhé straně kýble rozostří paprsek. Taky je možné, že okénko nějakým způsobem tvoří čočku a rozostří paprsek tak, aby v jedné ose překročil ten úhel, o kterém ten chlápek ve videu mluvil. Každopádně dobrý postřeh, to mě vůbec nenapadlo.
hujhe (anonym)Odpovědět
03.05.2016 19:03:56
+Goshďakujem pekne :) vyzerá to aj dosť pravdepodobne
hujhe (anonym)Odpovědět
03.05.2016 19:09:30
+Goshešte ma aj napadlo že to môže mať niečo podobné s efektom keď normálne nevidno lúč lasera ale keď prostredie ''zamlžíme'' tak ho vidno. Takže sa lúč odráža od kvapiek vody alebo prachu aj smerom do oka. Každopádne sa opýtam na to v škole
Mithril (Překladatel)Odpovědět
03.05.2016 19:12:29
Tohle má dva důvody, které trochu zjednoduším.
1) Laserový paprsek se skládá z množství menších paprsků. A ne každý z těchto paprsků dopadá pod kritickým úhlem. Optický systém ve videu je hodně nedokonalý, protože jak je vidět, při lomu uniká dost paprsků. V optickém kabelu při každém lomu unikne třeba 0,00001 % paprsků, ale po desítkách tisíc odrazů je to už značný útlum oproti výchozí situaci.
2) Platí poučka, že každý bod, na který dopadá světlo, se samo stává zdrojem světla. Což znamená, že když na atom dopadne foton, uvolní se foton v náhodném směru. To můžete pozorovat například ve chvíli, když rozsvítíte, ale lehce vám to osvětlí i místo za rohem. Stejně tak to platí i v tom paprsku ve videu. Atomy v proudu se stávají zdrojem světla a vypopuští fotony i do stran, kde nedopadají pod kritickým úhlem. Proto paprsek můžeme vidět i z boku.
hujhe (anonym)Odpovědět
03.05.2016 19:28:36
+Mithrildiky, aspoň už nemusím behať za profesorom :D
Arm (anonym)Odpovědět
03.05.2016 22:42:35
+MithrilS prvním bodem by se dalo souhlasit, ale druhý bod je vážně špatně. Takhle vysvětlený Huygensův princip jsem skutečně ještě neviděl, navíc je tam přimícháno trocha excitace a vůbec to není důvod proč je laser viditelný v prostředí i ze strany.
Svářeč (anonym)Odpovědět
03.05.2016 23:01:10
+MithrilPrvní bod souhlasím, druhý bod mi přijde jako nesmysl. Když na atom dopadne záření a on vyzáří vlastní, tak to je fotoluminiscence. S tím tvým příkladem ozáření světla za rohem to nemá nic společného.
Frix (Překladatel)Odpovědět
04.05.2016 00:47:30
+MithrilJaké je pak teda správné vysvětlení viditelnosti laseru i z boku (když ne, že se světlo odráží od prachu a nečistot v ovzduší)?
Arm (anonym)Odpovědět
04.05.2016 23:50:02
+MithrilSprávné vysvětlení ale skutečně je to, že se odráží od nečistot.
Arm (anonym)Odpovědět
03.05.2016 22:21:18
Samozřejmě je to způsobeno rozptylem na nečistotách, bublinkách atd. Pokud by se jednalo o dokonale homogenní prostředí tak bys paprsek skutečně viděl teprve po rozptylu na dně kyblíku.
piet (anonym)Odpovědět
03.05.2016 17:40:17
výborný video(konečně mu rozumím v celé délce) nedávno jsem ho posílal učiteli z
Komunikací, kdyby nám ho tenkrát pustil, tak věřím, že by nám to pomohlo :) teorie je fajn, ale v praxi jsem, jako čerstvě vystudovaný zaměstnanec, docela čuměl co to umí :)
Norbi_CZ (anonym)Odpovědět
03.05.2016 16:51:37
35 hundred miles = 5600 km, a ne 56 tisíc, jak je uváděno v titulcích.
Dodo (anonym)Odpovědět
03.05.2016 16:45:50
To je paradá, a ještě lepší je, když danému oboru rozumím a se vším souhlasím.
Norbi_CZ (anonym)Odpovědět
03.05.2016 16:53:17
Ty jsi ale šikulka. Zasloužíš si piškotek.
Hmm (anonym)Odpovědět
04.05.2016 01:12:21
+Norbi_CZTy jsi ale pičus. Zasloužíš si hovno.
Ashen-Shugar (anonym)Odpovědět
03.05.2016 16:42:42
To nové AVGN video, co jste sem dali je fakt super :) ...Vlastně není, protože jste sem už měsíce žádné nové nedali, ale bylo by to bezva :(
Corwin8 (Překladatel)Odpovědět
03.05.2016 17:02:30
Jedno je už připravené k vydání. :-)
Martin (anonym)Odpovědět
04.05.2016 16:18:59
+Corwin8Tam je mu určitě dobře :D
Honza (anonym)Odpovědět
03.05.2016 16:07:23
Video je super, ale maličká chyba v překladu. 4k v mílích není 56k v kilometrech.
Corwin8 (Překladatel)Odpovědět
03.05.2016 17:04:39
Díky za upozornění, opraveno
Frix (Překladatel)Odpovědět
03.05.2016 19:24:15
Ještě jednou to tam zůstalo v 4:42.