Fermiho paradox: 2. část
Máme tu druhé (a závěrečné) pokračování Fermiho paradoxu, kterém vám představí další jeho možná řešení.
Přepis titulků
V pozorovatelném vesmíru
na každé zrnko písku na Zemi pravděpodobně připadá 10 000 hvězd.
Víme, že mohou existovat biliony planet. Kde jsou tedy všichni mimozemšťané?
Jedná se o Fermiho paradox. Pokud se o něm chcete dozvědět víc,
pusťte si první část. Nyní se podíváme
na možná řešení Fermiho paradoxu. Budeme zničeni,
nebo nás čeká zářná budoucnost? Překlad: qetu
www.videacesky.cz Létat vesmírem je těžké.
I když je to možné, cestování k jiným hvězdám představuje obrovskou výzvu. Nesmírné množství materiálu musí být vyvezeno na orbitu a sestaveno. Cestu, která může trvat tisíce let, totiž musí přežít dost velká populace na to, aby mohla začít od píky. Planeta navíc nemusí být tak pohostinná, jak se jeví zpovzdálí. Už sestavit loď, která by cestu přežila, je nesmírně obtížné. Mezihvězdné invazi by nemuselo jít zabránit. Vezměte navíc v úvahu čas.
Vesmír je prastarý. Život na Zemi existuje alespoň 3,6 miliard let. Inteligentní lidský život asi 250 000 let. Technologii, která umožňuje komunikaci na velké vzdálenosti, ale máme pouhé jedno století. Mohla existovat velkolepá mimozemská impéria, která se rozpínala přes tisíce systémů a která existovala po miliony let. Možná jsme se s nimi jen minuli. Na dalekých světech mohou práchnivět monumentální zříceniny.
99 % všech druhů na Zemi vymřelo. Snadno se dá polemizovat, že podobný osud dřív či později stihne i nás. Inteligentní život se může vyvíjet, šířit do několika systémů a vymírat pořád dokola. Galaktické civilizace se nikdy nemusí setkat. Vzhlížení ke hvězdám a rozjímání nad tím, kde všichni jsou, možná spojuje všechen život ve vesmíru. Nemáme ale důvod předpokládat, že mimozemšťané jsou jako my nebo že se na ně vztahuje naše logika.
Naše způsoby komunikace by mohly být nesmírně primitivní a zastaralé. Představte si, že sedíte v domě s vysílačem Morseovy abecedy. Neustále byste posílali zprávy, ale nikdo by vám neodpovídal a vy byste se cítili dost opuštěně. Možná jsme pro inteligentní druhy nedetekovatelní a zůstane to tak, dokud se nenaučíme komunikovat pořádně. I kdybychom se s mimozemšťany setkali, mohli bychom se příliš lišit na to, abychom s nimi dokázali smysluplně komunikovat.
Představte si tu nejchytřejší veverku. Ať už se budete snažit jakkoli, nebudete jí schopní vysvětlit vaši společnost. Strom je z pohledu veverky přece jen vše, co sofistikovaná inteligence jako ta její potřebuje k přežití. To, že lidé kácejí celé lesy, je holé šílenství. My ale neničíme lesy, protože nenávidíme veverky. Chceme jen zdroje. Přání veverky a její přežití nás ani v nejmenším netrápí. Civilizace typu tři, která by hledala zdroje, by s námi mohla zacházet podobným způsobem.
Mohla by nechat odpařit všechny oceány, aby se jí to, co potřebuje, těžilo snáze. Jeden z mimozemšťanů by si na chvíli mohl pomyslet: "Ty opičky postavily roztomilé betonové konstrukce. No nic. Už je po nich." A spustil by warpový pohon. Pokud by ale existovala civilizace, která by chtěla vyhladit jiné druhy, je mnohem pravděpodobnější, že spíš než ekonomika by ji motivovala kultura.
Celý proces by navíc bylo efektivnější zautomatizovat vybudováním dokonalé zbraně, sebereplikující se vesmírné sondy tvořené nanostroji, které by operovaly na molekulární úrovni a byly nesmírně rychlé a smrtící, se schopností zaútočit a v mžiku oka cokoli rozložit. Stačilo by jim dát jen čtyři instrukce. Zaprvé, najděte obydlenou planetu. Zadruhé, všechno na této planetě rozložte na jednotlivé části. Zatřetí, použijte zdroje na to, abyste vybudovaly nové sondy.
Začtvrté, celý proces opakujte. Podobný stroj zkázy by mohl sterilizovat celou galaxii během několika milionů let. Proč byste ale putovali světelné roky, abyste shromažďovali zdroje nebo páchali genocidu? Rychlost světla moc rychlá není. I kdyby někdo uměl létat rychlostí světa, stále by mu trvalo 100 000 let, než by jednou přeletěl Mléčnou dráhu. A vy nejspíš cestujete mnohem pomaleji. Mohli byste dělat mnohem příjemnější věci než ničit civilizace a budovat impéria. Zajímavým konceptem je matrjoškový mozek, megastruktura, který by obklopovala hvězdu.
Počítač s takovou výpočetní silou by umožnil celému druhu do něj nahrát své vědomí a existovat v simulovaném vesmíru. Mohli by teoreticky prožít věčnost čiré extáze, aniž by se někdy nudili nebo byli nešťastní. Dokonalý život. Kdyby byl takový počítač vybudován kolem červeného trpaslíka, mohl by být napájen až 10 bilionů let. Kdo by chtěl dobývat galaxii nebo navazovat kontakt s jinými formami života, kdyby měl tuto možnost?
Všechna tato řešení Fermiho paradoxu mají jeden háček. Nevíme, kde se nacházejí hranice technologie. Mohli bychom se jim blížit nebo ani nemusí být na dohled a čekají nás supertechnologie, které nás obdarují nesmrtelností, přepraví do jiných galaxií a pozvednou na úroveň bohů. Jednu věc si ale musíme přiznat. Nevíme vlastně vůbec nic. Lidé strávili více než 90 % své existence jako lovci a sběrači. Před 500 lety jsme si mysleli, že jsme středem vesmíru.
Před 200 lety jsme přestali používat lidskou práci jako hlavní zdroj energie. Před 30 lety jsme na sebe mířili apokalyptické zbraně kvůli politickým neshodám. Na galaktické časové ose jsme embrya. Dostali jsme se daleko, ale stále před sebou máme pořádný kus cesty. Přesvědčení, že jsme skutečně středem vesmíru, je v lidstvu stále silně zakořeněné. Je snadné činit arogantní závěry o životě ve vesmíru. Pravdu ale koneckonců zjistíme jen jediným způsobem...
I když je to možné, cestování k jiným hvězdám představuje obrovskou výzvu. Nesmírné množství materiálu musí být vyvezeno na orbitu a sestaveno. Cestu, která může trvat tisíce let, totiž musí přežít dost velká populace na to, aby mohla začít od píky. Planeta navíc nemusí být tak pohostinná, jak se jeví zpovzdálí. Už sestavit loď, která by cestu přežila, je nesmírně obtížné. Mezihvězdné invazi by nemuselo jít zabránit. Vezměte navíc v úvahu čas.
Vesmír je prastarý. Život na Zemi existuje alespoň 3,6 miliard let. Inteligentní lidský život asi 250 000 let. Technologii, která umožňuje komunikaci na velké vzdálenosti, ale máme pouhé jedno století. Mohla existovat velkolepá mimozemská impéria, která se rozpínala přes tisíce systémů a která existovala po miliony let. Možná jsme se s nimi jen minuli. Na dalekých světech mohou práchnivět monumentální zříceniny.
99 % všech druhů na Zemi vymřelo. Snadno se dá polemizovat, že podobný osud dřív či později stihne i nás. Inteligentní život se může vyvíjet, šířit do několika systémů a vymírat pořád dokola. Galaktické civilizace se nikdy nemusí setkat. Vzhlížení ke hvězdám a rozjímání nad tím, kde všichni jsou, možná spojuje všechen život ve vesmíru. Nemáme ale důvod předpokládat, že mimozemšťané jsou jako my nebo že se na ně vztahuje naše logika.
Naše způsoby komunikace by mohly být nesmírně primitivní a zastaralé. Představte si, že sedíte v domě s vysílačem Morseovy abecedy. Neustále byste posílali zprávy, ale nikdo by vám neodpovídal a vy byste se cítili dost opuštěně. Možná jsme pro inteligentní druhy nedetekovatelní a zůstane to tak, dokud se nenaučíme komunikovat pořádně. I kdybychom se s mimozemšťany setkali, mohli bychom se příliš lišit na to, abychom s nimi dokázali smysluplně komunikovat.
Představte si tu nejchytřejší veverku. Ať už se budete snažit jakkoli, nebudete jí schopní vysvětlit vaši společnost. Strom je z pohledu veverky přece jen vše, co sofistikovaná inteligence jako ta její potřebuje k přežití. To, že lidé kácejí celé lesy, je holé šílenství. My ale neničíme lesy, protože nenávidíme veverky. Chceme jen zdroje. Přání veverky a její přežití nás ani v nejmenším netrápí. Civilizace typu tři, která by hledala zdroje, by s námi mohla zacházet podobným způsobem.
Mohla by nechat odpařit všechny oceány, aby se jí to, co potřebuje, těžilo snáze. Jeden z mimozemšťanů by si na chvíli mohl pomyslet: "Ty opičky postavily roztomilé betonové konstrukce. No nic. Už je po nich." A spustil by warpový pohon. Pokud by ale existovala civilizace, která by chtěla vyhladit jiné druhy, je mnohem pravděpodobnější, že spíš než ekonomika by ji motivovala kultura.
Celý proces by navíc bylo efektivnější zautomatizovat vybudováním dokonalé zbraně, sebereplikující se vesmírné sondy tvořené nanostroji, které by operovaly na molekulární úrovni a byly nesmírně rychlé a smrtící, se schopností zaútočit a v mžiku oka cokoli rozložit. Stačilo by jim dát jen čtyři instrukce. Zaprvé, najděte obydlenou planetu. Zadruhé, všechno na této planetě rozložte na jednotlivé části. Zatřetí, použijte zdroje na to, abyste vybudovaly nové sondy.
Začtvrté, celý proces opakujte. Podobný stroj zkázy by mohl sterilizovat celou galaxii během několika milionů let. Proč byste ale putovali světelné roky, abyste shromažďovali zdroje nebo páchali genocidu? Rychlost světla moc rychlá není. I kdyby někdo uměl létat rychlostí světa, stále by mu trvalo 100 000 let, než by jednou přeletěl Mléčnou dráhu. A vy nejspíš cestujete mnohem pomaleji. Mohli byste dělat mnohem příjemnější věci než ničit civilizace a budovat impéria. Zajímavým konceptem je matrjoškový mozek, megastruktura, který by obklopovala hvězdu.
Počítač s takovou výpočetní silou by umožnil celému druhu do něj nahrát své vědomí a existovat v simulovaném vesmíru. Mohli by teoreticky prožít věčnost čiré extáze, aniž by se někdy nudili nebo byli nešťastní. Dokonalý život. Kdyby byl takový počítač vybudován kolem červeného trpaslíka, mohl by být napájen až 10 bilionů let. Kdo by chtěl dobývat galaxii nebo navazovat kontakt s jinými formami života, kdyby měl tuto možnost?
Všechna tato řešení Fermiho paradoxu mají jeden háček. Nevíme, kde se nacházejí hranice technologie. Mohli bychom se jim blížit nebo ani nemusí být na dohled a čekají nás supertechnologie, které nás obdarují nesmrtelností, přepraví do jiných galaxií a pozvednou na úroveň bohů. Jednu věc si ale musíme přiznat. Nevíme vlastně vůbec nic. Lidé strávili více než 90 % své existence jako lovci a sběrači. Před 500 lety jsme si mysleli, že jsme středem vesmíru.
Před 200 lety jsme přestali používat lidskou práci jako hlavní zdroj energie. Před 30 lety jsme na sebe mířili apokalyptické zbraně kvůli politickým neshodám. Na galaktické časové ose jsme embrya. Dostali jsme se daleko, ale stále před sebou máme pořádný kus cesty. Přesvědčení, že jsme skutečně středem vesmíru, je v lidstvu stále silně zakořeněné. Je snadné činit arogantní závěry o životě ve vesmíru. Pravdu ale koneckonců zjistíme jen jediným způsobem...
Komentáře (109)
Ehm (anonym)Odpovědět
08.02.2023 23:44:41
Za mne účelová, omezená demagogie. Video jaksi opomíná, že pravděpodobně existují daleko sofistikovanější a rychlejší způsoby mezihvězdné dopravy, než je ten jeden omezený způsob jakousi formou raketového pohonu... I my, lidstvo, máme rozpracované např. teorie podprostorových skoků.
GaledonOdpovědět
23.07.2015 01:22:23
http://www.strangerdimensions.com/2013/03/16/the-arecibo-message/
Tady j jeden z mnoha článků o zprávě, kteoru nám poslali. Neexistuje jediná teorie, jak by to mohl udělat člověk (všechny pokusy byly snadno vyvráceny).
Osobně zastávám názor, že je pro vyspělejší bytosti na zemi téměř neobyvatelno - I pro nás je těžké žít v naší vlatní civilizaci (stes, podrazy, vztek...) a to jsme se tu narodili. představte si, jaký vliv by to mohlo mít na bytost z daleko vyspělejší civilizace, pro kterou je to, co my považujeme za přívětivost, velice hrubé zacházení.
MikeOdpovědět
23.06.2015 23:12:10
Z vědeckého hlediska krásně rozebrané. A zaujalo mě to, mám takové pohledy rád.
Ale docela mě mrzí, že jsme už upustili od možnosti, že bychom byli stvořeni Vyšší mocí, která je nad naším čtyřdimenzionálním prostorem, který nazýváme vesmír. A v tomto případě může být zkrátka možné, že jsme opravdu jediný druh.
A i když mě nejspíš ukamenujete, tento (podle vás zastaralý) pohled na vznik/smysl/jedinečnost života, zodpovídá všechny otázky Fermiho paradoxu.
Ale věřit v něco Vyššího, co by se mělo nazývat Bůh, je zkrátka proti našemu egu a aroganci, že? :)
Přestože to zodpovídá všechno, na co se ptáme. Proč uvažujeme o životě a vesmíru pouze z pohledu 4 dimenzí, když zde může být něco nad námi, ať už to nazveme jakkoliv?
komunardOdpovědět
24.06.2015 10:23:14
Naopak, tohle by našemu namyšlenému egu a bezbřehé aroganci dělalo náramně dobře. Znamenalo by to, že něco, co má možnosti na škálách vesmíru, se stará o nás, takže jsme naprosto výjimeční a pozoruhodní. Což je ta největší pýcha, jaké snad jsme schopni.
Tuto hypotézu jsme opustili z jiné, mnohem relevantnější příčiny, odporuje totiž Occamově břitvě. Proto je nevědecká, a není důvod s ní zaplácávat místo v popularizačním videu. Pokud chce někdo prezentovat své nevědecké postoje, má na to právo, ale i dostatek vhodnějších kanálů.
sracaOdpovědět
24.06.2015 13:12:57
Z rozhovoru s Stanislavem Grofem -enfant terrible moderní psychologie a legenda psychedelického výzkumu
Věříte na nějakou formu mimozemského života? Jsme součástí něčeho většího, vesmírné inteligence?
Takové zážitky samozřejmě existují. Ve zmíněné knize popisuji, kterak mě mozek dostal do situace, ve které jsem komunikoval s mimozemskou inteligencí. Je možné mít velice přesvědčivý pocit, že celý vesmír je inteligentní produkt. V kosmologii existuje něco, čemu se říká antropický princip. Když Hubble zjistil, že se galaxie pohybují od sebe, byly vytvořeny počítačové modely, které mapovaly vývoj zpět k bodu takzvaného velkého třesku před 13,8 miliardami let.
Zde se všechno sbíhá do něčeho, čemu říkáme singularita, jakýsi bezrozměrný bod, z něhož se vynořil časoprostor a to všechno formovalo miliardy galaxií. A když to studovali, zjistili, že pokud by se velikost a náboje částic odchýlily jen o zlomek procenta, nevznikl by vesmír, který by byl schopen podporovat život. To znamená, že vše muselo být přesně načasované a vyměřené konkrétním způsobem, že tam byl úmysl vytvořit inteligenci, vytvořit vesmír přesně tak, jak ho máme, aby tu existoval život. Ti z nás, kteří tyhle zážitky měli, vědí, že v tom byl záměr a že vesmír není něco, co hmota vytvořila sama.
KreckoSaurusOdpovědět
20.07.2015 12:01:04
+sracaJako mnohem pravděpodobnější možnost mi přijde, že mohlo vzniknout nesmírné množství vesmírů s různě (náhodně?) nastavenými parametry, většina jich zase hned zanikla a v existenci pokračují jen ty, kterým nastavené parametry umožňují fungovat dál a my se v jednom takovém nacházíme. Žádná vyšší moc, jen přirozený výběr, který by se tímto ukázal být ještě univerzálnějším principem, než jak se nám jeví.
sracaOdpovědět
24.06.2015 13:56:17
Jedna věcná. Co lze získat s jiných planet. Nemusej být přeci ani "živí" aby znich byli suroviny. Co by to asi udělalo s gravitací, potažmo s oběžnou drahou planety, která by v masovim měřítku přijímala kp. vzácný kovy. Dle mně, naše planeta buď přítáhla měsíc či meteor či se přiblížila ke hvězdě. Vše fatální.
Pro mne tedy cestovaní mezi světy nemá význam. Kontakt by byl ztracen-zkreslen xSL. Pro co. Kolonizovat planetu kde "Náš" život by byl možný jen ve skleníku, živit se jen vesmírnejma veverkama, neb na nic chytřejšího by sme si netroufli.
Spousta toho tu už byla řečena. Takže se jen připojuju k názoru že inteligetní život spíš zanikne než by chtěl nebo dokázal někoho kontaktovat.
TaanOdpovědět
22.06.2015 20:59:35
Zaujala mě tam věta "nemáme důvod předpokládat, že mimozemšťané jsou jako my...". Opravdu nemáme? Co konvergentní evoluce? (wiki says: "typ evoluce, při němž se nepříbuzné druhy vyvíjí pod podobnými selekčními tlaky (například v podobném prostředí či v důsledku podobného stylu života) a na základě toho vypadají podobně.") Podle mě se právě na základě tohoto můžeme domnívat, že mimozemšťani budou podobní, jako my. Nebo se v něčem pletu?
Maerlyn0Odpovědět
22.06.2015 21:43:08
No nejspíš proto, že mimozemšťané se budou těžko vyvíjet v podobném prostředí a podobném stylu života jako my ;)
TaanOdpovědět
23.06.2015 19:39:14
+Maerlyn0To jsem se asi špatně vyjádřil, myslel jsem to tak, že je dost pravděpodobné, že život vznikne právě ve velice podobném prostředí. Nebo to je zase blbost? :D
ChesterBenOdpovědět
24.06.2015 12:25:15
+Maerlyn0Blbost to z pohledu člověka určitě není, jen jsem vždycky přemýšlel nad tím, proč se omezujeme tím, že život mohl vzniknout pouze za námi daných podmínek, tedy tam, kde je správná koncentrace kyslíku v atmosféře, teplota a voda.
Co když jsou organismy, které tyto podmínky k životu nepotřebují, protože potřebují jiné? Třeba dýchají dusík, pijí kyselinu sírovou a žijí v extrémních teplotách.
Takže tu možná někde jsou, ale jsme schopni je odhalit jen na „neutrálním“ území, tedy například ve vesmíru, kde každý má svou loď, která si nese své vlastní podmínky.
Ale přiznám se, že jsem pouze laik, dívám se na to z pohledu člověka, který nemá hluboké znalosti o vesmíru a vzniku života :) Jen mi přijde fajn přemýšlet i mimo zaběhnuté koleje, protože se občas možná zbytečně omezujeme a tím přehlížíme věci, které jsou „jiné“ :)
ChristopherOdpovědět
24.06.2015 13:30:23
+Maerlyn0ChesterBen: To jsou dekádu staré názory :) V poslední době se věda vzdaluje od "život je zázrak" k "život je všude." I na naší planetě existují takzvaní extremofilové, mikroorganismy schopné přežít kdekoliv a cokoliv. V sudech nafty za polárním kruhem, tkeré tam nechala jedna z nevydařených expedic, našli kolonie mikroorganismů.
Ktom toho, jenom na téhle planetě bylo několik evolučních linií, z toho tři zcela oddělené a jedna založená na síře.
komunardOdpovědět
24.06.2015 15:09:57
+Maerlyn0Otázka je, jestli nejsou extrémofilové znevýhodněni třeba při vzniku inteligentního života (pokud je mi známo, tak jsou to všechno extrémně jednoduché organismy).
A neměl byste odkaz na ty linie? Anglické googlení není mou silnou stránkou, ale zajímá mě to.
DroganOdpovědět
22.06.2015 18:43:22
4:00 Nepřipomíná mi to něco?Aaa,jistě že. "Kestrel" z FTL :D
DeeKrayOdpovědět
22.06.2015 11:37:21
2:07 : HELLO?
maj to skvěle promakaný
BluemaxOdpovědět
22.06.2015 10:39:31
Díky za video, ale chtělo by to i nějaké ty STAND-UP komiky :-(
SajgonOdpovědět
22.06.2015 10:34:20
Nejvic me stve, ze se toho nedoziju :D. I kdyby mel dopadnout asteroid, tak aspon budu vedet, ze jsem byl u konce lidstva :D.
nevimjmeno2Odpovědět
22.06.2015 03:26:10
V dnešní době prakticky neproveditelné díky sociálním problémům a politice. Celá Evropa je vzhůru nohama díky imigrantům, vlády musí do těchto vyžírek sypat miliardy EURO ročně. V USA vyhraje volby Obama a finančně zastaví všechny dobře rozjeté projekty NASA. Myslím, že lidstvo už svého vrcholu dosáhlo někdy kolem roku 2004 a teď už bude jen a jen hůř.
wizardOdpovědět
22.06.2015 21:39:39
V roce 2004 ještě ani nebyla rozjetá wikipedie, dneska máš prakticky jakoukoliv znalost na dosah jednoho dotazu. Každý den se dějí nové a nové objevy, posunují se hranice chápání o mílové kroky kupředu (Ať už se bavíme o materiálových vědách, nanotechnologiích, supravodičích, kvantovém zamykání (levitaci), kvantových počítačích, biotechnologiích, transportních technologiích, šifrování, dekódování dna, programování neuronových sítí, vznik zcela nových algoritmů, etc. etc. etc. apod. apod. apod.), děje se toho skutečně spousta. Problém je, že se o tom nemluví, protože víc je prostě slyšet ohlas na to, že někde jsou nějací uprchlíci, nebo že někdo někomu bude zkracovat dávky, nebo kdo ví co všechno...
až bude mít věda skutečně masivní zastoupení, tak třeba nejožehavější politické debaty budou o tom, jestli mají jít investice raději na projekt termonukleární teorie fůze a nebo nebo jestli raději na projekt genetické štěpné odstředivky. ale tam prostě zatím ještě nejsme, pač na to by slyšel sotva zlomek populace... ;)
...sociální problémy jsou prostě ožehavější, zajímá se o ně většina, slyší na ně většina, jsou masivně zpopularizované a jsou v takovém stavu, že skutečně mohou přinést obrovské problémy, nejen sociální. Místo nějakého rozuzlení a univerzálního principu, který by fungoval se... já vlastně ani nevím co se děje (ať globálně, nebo lokálně, všude je až moc otazníků). Mohl by mi to někdo nějak rozumně vysvětlit?
nevimjmeno2Odpovědět
24.06.2015 01:23:22
+wizardČlověk půl století nebyl na Měsíci (pokud tam někdy byl), tak kde vidíš ten rozmach?
rudyOdpovědět
25.06.2015 11:03:24
+wizardTo, že člověk nebyl takovou dobu na Měsíci je sice pravda, ale je potřeba to chápat v širším kontextu. První člověk na Měsíci nebyl v důsledku touhy po vědění, ale kvůli rivalitě mezi USA a tehdejším SSSR. Ostatní expedice se už jen vezly na téhle vlně, ale USA si dokázala svoje a už nebylo tolik potřeba financovat vesmírný program. Proto došlo v tomto směru k určitému zpomalení, na druhou stranu plánuje se cesta na Mars zhruba za 10 let..
tardisOdpovědět
21.06.2015 20:44:28
pche....
SvarecOdpovědět
21.06.2015 19:38:15
Mimochodem 4 z posledních 5 videí jsou v TOP 10 měsíce, to tady snad ještě nebylo :)
ChristopherOdpovědět
21.06.2015 19:00:27
Automatizovaný nanotechnologický systém, který vyhlazuje planety? Tady někdo neviděl Hvězdnou Bránu. You don't f**k with bugs.
fallangaOdpovědět
22.06.2015 08:40:59
Když budeš dávat pozor, tak je tam spousta odkazů na sci-fi (např. na Mass Effect).
elwiscomebackOdpovědět
22.06.2015 19:39:26
+fallanga..nebo na vesmírné anime, v prvním díle bylo například toto :
http://i.kinja-img.com/gawker-media/image/upload/s--_7RKDH7I--/c_fit,fl_progressive,q_80,w_636/johp3tsvccsvz2cslfm5.jpg
eXeOdpovědět
22.06.2015 22:42:03
+fallangaTaky je tam odkaz třeba na Tron (hlavně ten původní)
maldinOdpovědět
21.06.2015 16:26:50
Vzhledem k tomu, kolik jsem dostal palců dolu mi to nedá a ohradím se vůči tomu v samostatném příspěvku. Za což se trochu omlouvám, ale spíš ne. Protože je tu i dost lidí co si myslí, že tomu rozumí, ale přitom ne. Dovolil jsem si neprolistovat svá fyzikální skripta, ale něco z lehčí části knihovny.
Nechám za sebe mluvi Jim Al-Khaliliho - průměrně významného anglického fyzika z Bagdádu :) Cituji z kniho Paradox - je dost lehká zvládne ji každý.
Teorie relativity předpovídá, že zkracování délek je tím větší, čím větší je vzájemná rychlost. Například cestovatel letící rychlostí 0,99 c bude překonávat 100 ly pouhých 14 let, čili vzdálenost kterou letí je pro ně 14 ly. Pro toho kdo cestuje rychlostí 0,9999 c, to bude vzdálenost pouhého 1 ly.
A lod, která se může ještě urychlit až na 0,9999999c překoná vzdálenost 100 ly za pouhé dva dny.
...Čím více se vaše rychlost rychlosti světla, tím rychleji se dostane k cíli - doufám, že jste si všimli, že to není tím, že vaše rychlost roste, ale protože se vzdálenost, kterou máte překonat stále výrazněji zkracuje.
Tím to pro mě hasne
maldinOdpovědět
21.06.2015 16:33:44
alespoň tuto knihu doporučuji všem co o kontrakci délek mají pojem jen díky startům Ládi Smolíka do vesmíru.
KorenZMasarakuOdpovědět
21.06.2015 17:28:17
Jo, takze vzdalenost kterou svetlo leti 100 let, ty prekonas za dva dny, ale pritom poletis pomaleji :-D Prosimte uz necti ty knizky od pana z Bagdadu, bud je pomatenej on nebo jim vubec nerozumis. Spis tipuju to druhe. Sam si dole psal ze "si myslis" ze to tak je, tady uz tomu "rozumis" a vsichni ostatni ne. Jsi fakt hodne zmatenej...
maldinOdpovědět
21.06.2015 17:53:48
+KorenZMasarakupromin, ale oproti tobě tomu fakt asi rozumim... a ne, nemyslím si, že bych tomu nějak extra rozuměl, ale fyziku jsem pár let studoval, zkoušky z toho mám, ale fyzik nejsem, jsem elektrotechnik, ale jak se ukázalo, tak tomuhle fakt rozumím líp než většina lidí...
BannOdpovědět
21.06.2015 19:14:13
+KorenZMasarakuTy uz se radsi nevyjadruj, hrajes si tu na chytraka a hovno tomu rozumis. Maldin ma v podstate pravdu, nechapu ty palce dolu... Kdo umi anglicky a chce si doplnit mezery (asi vetsina lidi) https://www.youtube.com/watch?v=kGsbBw1I0Rg
hpsOdpovědět
21.06.2015 17:59:09
"A lod, která se může ještě urychlit až na 0,9999999c překoná vzdálenost 100 ly za pouhé dva dny"
z pohľadu cestujúcich na lodi, ale z pohľadu "z vonka" by to trvalo >100 rokov
maldinOdpovědět
21.06.2015 18:03:13
+hpsano, souhlasím.
Ras al GhulOdpovědět
21.06.2015 18:08:51
Tím chceš říct, že z pohledu fotonu letícího rychlostí světla má jakkoli dlouhý prostor nulovou délku?
LigerOdpovědět
21.06.2015 18:16:21
+Ras al GhulJe to přesně tak. A cesta mu zabere nulový čas, tedy v jednom okamžiku a v jednom bodě vznikne a zanikne. Čas pro foton vůbec neexistuje a jeden prostorový rozměr taky ne. *mind blown*
Ras al GhulOdpovědět
21.06.2015 18:27:36
+Ras al GhulTo je fascinující. Takže foton v jednom okamžiku a bodě vznikne a zároveň zanikne a přitom pro vnějšího pozorovatele proletí napříč vesmírem. Teď ještě vymyslet jak by se toho dalo využít ke stavbě TARDIS. ;-)
maldinOdpovědět
21.06.2015 18:31:39
+Ras al Ghulotázka jak to vypadá když letíš na fotonu nemá smysl.
Ras al GhulOdpovědět
21.06.2015 18:32:53
+Ras al GhulNo to nemá, ale tak ta otázka taky nezní ;-)
maldinOdpovědět
21.06.2015 18:53:55
+Ras al Ghulno já mám právě pocit, že ta otázka tak zní...chtě nechtě, protože z pohledu fotonu není nic, neboť pohled z fotonu neexistuje... :)
Ras al GhulOdpovědět
21.06.2015 19:00:07
+Ras al GhulNech slovíčkaření. Tak si místo " z pohledu fotonu" dosaď "pro samotný foton". ;-)
maldinOdpovědět
21.06.2015 19:17:18
+Ras al Ghulto jestli foton doletí instantně je něco co nevím. Ale informace o tom se šíří rychlostí světla.
Moor8Odpovědět
21.06.2015 18:09:09
Sorry, ale to jsi to trochu nepochopil. Nebude zkracovat vzdálenost, ale plynutí času na lodi, jejíž pohyb se blíží rychlosti světla. Pokud bychom dokázali postavit loď letící rychlostí světla, tak by naši galaxii přeletěla za 100 000 let, ale lidem na palubě by to připadalo jako cca 80. Tedy tuto cestu by teoreticky přežili, ale není to efektivní pro běžné cestování.
maldinOdpovědět
21.06.2015 18:12:30
+Moor8sorry ale nesouhlasím, došlo by ke kontrakci délky galaxie. Disk letící vůči lodi těsně podsvětelnou rychlostí by se zploštil.
maldinOdpovědět
21.06.2015 18:17:17
+Moor8jenom otázka, jak by jim to mohlo připadat jako tak krátká doba? copak by si mysleli, že letí nadsvětelně?
maldinOdpovědět
21.06.2015 19:39:20
+Moor8ačkoliv ted tvůj příspěvek čtu znovu. Ty máš vlastně pravdu i podle mě. To s čím nesouhlasím je to, že jsem to nepochopil. Lidé na lodi by zestárly o poznání méně. Ale oni by to uletěli, tak rychle protože by to byla krátká vzdálenost.
LigerOdpovědět
21.06.2015 18:19:32
A zase máš palce dolů. :D Je asi třeba zdůraznit, že tohle platí Z POHLEDU CESTUJÍCÍCH NA LODI, z pohledu z vnější se vzdálenost (a čas potřebný k jejímu překonání) ze startu do cíle samozřejmě nemění.
maldinOdpovědět
21.06.2015 18:24:52
+Ligerjá? to Jim Al-Khalili...
Ras al GhulOdpovědět
21.06.2015 18:29:44
+LigerJim Al-Khalilii... to víš arabáci, i kdyby vymysleli nevímco tak se nezavděčí...
maldinOdpovědět
21.06.2015 18:33:12
+Ligerjá naopak myslím, že je dnes je to poměrně typické anglické jméno...
AutoOdpovědět
21.06.2015 22:08:25
Lidi jsou idioti. Dávají ti palce dolů, protože tvrdíš něco, co je mimo jejich chápání. Stejně jako Galileo. Máš štěstí, že žiješ ve společnosti, kde není přípustné upalování. Bohužel jinak se lidi vůbec nezměnili.
AutoOdpovědět
21.06.2015 22:30:57
+AutoA to mě nejvíc baví, že většina návštěvníků této stránky hejtuje náboženství až za hrob, a přitom se od náboženských fanatiků moc neliší
BullOverOdpovědět
22.06.2015 03:20:46
Lidi dávaj palce dolu, protože to nepochopili (a nebo jsou vážně hloupí).
Ono to z toho tvojeho příspěvku vyznělo tak, že se zkrátní vzdálenost - což je kravina. Vzdálenost zůstane stejná (vzdálenost je to, co může změřit vnější pozorovatel). Změní se plynutí času pro cestující = pro ně to (díky tej extrémní rychlosti) uběhne rychlejc.
Důležitý je, že tohle zkrácení působí pouze na cestující = je to k hovnu. :D
Ano, loď by se tam dostala a pro posádku by to mohlo působit jako poměrně krátká doba, ale pro všechny ostatní bude čas plynut furt stejně.
Ve videu má na mysli loď, která by doletěla tam a z5 v přiměřenym čase z pohledu z venku, ne z pohledu posádky.
LigerOdpovědět
22.06.2015 11:28:27
+BullOver"vzdálenost je to, co může změřit vnější pozorovatel" - jenže v teorii relativity jde o to, že neexistuje žádná "správná" vztažná soustava - cestovatel na lodi změří vzdálenost 5 světelných let (protože vzdálenost se pro něj skutečně zkrátí, to není žádný klam), vnější pozorovatel 100 000 světelných let a oba mají úplně stejnou pravdu. Proto je vždycky nutné říct, z pohledu koho tu vzdálenost měříme.
Moor8Odpovědět
21.06.2015 16:02:26
Opět velmi zajímavé video, i když první část byla o něco lepší. Mám k tomu dvě připomínky:
1) Nesouhlasím s tvrzením, že vesmír je prastarý. Ve srovnání s anší existencí se tak může jevit, ale ve skutečnosti je velmi mladý. (Své argumenty jsem předložil u prvního dílu.)
2) každá civilizace si musí projít postupným vývoíjem. Rozhodně se nestane, že by se z ničeho nic objevila civilizace 3. fáze. Tedy i taková civilizace se někdy musela nacházet na podobné úrovni, jako my a tedy by měla být schopná nás pochopit a komunikovat s námi tak, abychom to pochopili.
Pos24Odpovědět
21.06.2015 20:35:46
ad 2) Souhlas. Ale je otázka jestli jsou civilizace 1. a 2. typu vůbec schopny komunikovat na intergalaktické úrovni (typ 2 by toho asi měl být logicky schopen, otázka je, na jaké vzdálenosti). A pokud jsou, tak je klidně možné, že mi ty signály prostě nedokážeme zachytit.
Vlastně máme jen to nejmlhavější tušení, jak by to mohlo fungovat, takže se nedá moc věcí vyloučit ani potvrdit. :)
duskmaOdpovědět
21.06.2015 15:44:53
Výborný, prosím víc takových videí