Největší organismus na světěTED-Ed

„Zrod tisíců stromů je v jednom žaludu.“ – Ralph Waldo Emerson Toto je plankton Goliáš. Moc si na něj nezvykejte. Dnes bude tento centimetrový korýš sdílet stejný osud jako 40 milionů jeho nejbližších přátel. Doživotní trest v břiše největší modré velryby na světě. Říkejme jí Leviatha. Leviatha váží okolo 150 tun a je to největší zvíře na světě.

Ale ani zdaleka není nejtěžším organismem, který má hmotnost asi 40 Leviath. Kde se nachází tento kolos? Zde v Utahu. Promiňte, moc blízko. Zde. Toto je Pando, jehož jméno znamená „šířím se“. Pando, topol osikovitý, má zhruba 47 000 geneticky totožných kmenů klonů.

Ty rostou z jedné obrovské kořenové soustavy, a proto vědci považují Panda za jediný organismus. Pando je prokazatelně nejtěžší organismus na světě. Váží neuvěřitelných 6 milionů kilogramů. Jak to, že je Pando tak obrovský? Pando není z genetického hlediska neobvyklý topol. Pandova velikost je podmíněna třemi hlavní činiteli.

Jeho věkem, jeho umístěním a pozoruhodným evolučním přizpůsobením samoklonovacích topolů. Pando je zaprvé neuvěřitelně rozsáhlý, protože je neuvěřitelně starý. Jak přesně starý? Nikdo neví. Odhady dendrochronologů se pohybují mezi 80 tisíci až 1 milionem let. Popravdě neexistuje snadný způsob, jak odhadnout Pandův věk. Počet kruhů jednoho kmene bude dosahovat pouze asi 200 let, protože Pando je v neustálém cyklu růstu, smrti a obnovy.

Každý jednotlivý strom žije v průměru 130 let, než spadne a je nahrazen novým. Zadruhé – umístění. Během poslední doby ledové, která skončila asi před 12 tisíci lety, ledovce pokrývaly většinu severoamerického podnebí příznivého pro topoly. Pokud tedy existovaly další srovnatelně velké klonové kolonie, zřejmě tehdy zahynuly. Zatímco Pandův kout v Utahu zůstal bez ledovců.

Půda je zde bohatá na živiny, které Pando neustále doplňuje. Když pouští listy a kmeny, živiny se vracejí a vyživují nové generace klonů. Což nás přivádí ke třetímu důvodu Pandovy velikosti. Klonování. Topoly se rozmnožují pohlavně, kdy vzniká nový organismus, i nepohlavně, kdy vzniká klon. Při nepříznivých podmínkách se rozmnožují pohlavně a nejlepším způsobem, jak přežít, je přestěhovat se jinam.

Stromy nejsou nijak zvlášť mobilní, ale jejich semena ano. Stejně jako my i Pando přišel na svět pohlavním rozmnožováním. A to před desítkami či stovkami tisíc let. Vítr neboli opylovač odnesl pyl z květu jednoho z rodičů k druhému, kde spermie oplodnily vajíčko. Květina vyplodila ovoce, které se rozevřelo a uvolnilo stovky drobných, lehkých semen.

Vítr jedno odnesl na vlhké místo v dnešním Utahu, kde zakořenilo a vyklíčilo v první Pandův kmen. O pár let později Pando dospěl natolik, že se mohl nepohlavně rozmnožovat. K nepohlavnímu rozmnožování neboli klonování dochází, když je prostředí příznivé pro růst. Topoly mají dlouhé kořeny, které se zavrtávají do půdy. Ty mohou vypěstovat výhonky, které vyrostou v nové kmeny. A zatímco Pando rostl a šířil se, množili se i naši předkové.

Lovci a sběrači, kteří vytvářeli jeskynní malby, přežili dobu ledovou, našli si cestu do Severní Ameriky, budovali civilizace v Egyptě a Mezopotámii, vedli války, domestikovali zvířata, vedli války, tvořili národy, stavěli stroje a vymysleli internet a novější způsoby vedení válek. Pando přežil mnoho tisíciletí měnícího se podnebí a šířícího se ledu. Ale nás přežít nemusí.

Nové stonky dospívají mnohem pomaleji, než je třeba, aby nahradily kmeny, které padají. Vědci za tím vidí dva hlavní důvody. První je, že jsme Panda připravili o oheň. Když oheň vyčistí lesní porost, kořeny topolu přežijí a posílají výhonky, které se zasazují do země po desítkách tisíc. A zadruhé, pastevci – jako stáda skotu a jelenů, jejichž přirozené dravce jsme lovili, dokud lokálně nevymřeli – pojídají Pandův čerstvý růst.

Ztratíme-li největší světový organismus, přijdeme o vědeckou pokladnici. Jelikož Pandovy kmeny jsou geneticky totožné, mohou sloužit jako řízené prostředí pro zkoumání jak mikrobiomu stromu, tak vlivu podnebí na rychlost růstu stromů. Dobrou zprávou je, že můžeme Panda zachránit snížením pastvy místních hospodářských zvířat a další ochranou mladých zranitelných stromků.

A jednat musíme hned. Protože stejně jako u mnoha jiných divů našeho přírodního světa, jakmile budou pryč, bude převelice dlouho trvat, než se vrátí. Překlad: Kara www.videacesky.cz