Jak Hindenburg zničil celý průmyslVox

Tohle je hořící vzducholoď Hindenburg, která se snaží přistát v New Jersey roku 1937. Uvnitř bylo uvězněno 97 lidí. V té době šlo o velkou věc. Hindenburg byl největší dopravní vzducholodí. Představte si zaoceánský parník, ale ve vzduchu. A cesta z Evropy do Ameriky mu zabrala o polovinu času méně než parníku. Byl to zářný příklad budoucnosti vzdušné dopravy.

A jediná jiskra stačila k tomu, aby ho poslala k zemi. Na začátku 20. století mysleli všichni na vzdušnou dopravu. Z letců, jako byli Charles Lindbergh a Amelia Earhartová, se staly ohromné celebrity poté, co v letadle dobyli Atlantik. Ale vzducholodě byly něco úplně jiného. Jen dva roky po Lindberghově překonání Atlantiku ve stísněném jednoplošníku obrovský německý zepelín obletěl svět. Vezl cestující, kteří jedli v pohodlných jídelnách a spali v soukromých kajutách.

Ve 20. letech byly vzducholodě schopné věcí, o kterých se letadlům ani nezdálo. A lidé se o ně hodně zajímali, mysleli, že jsou celkem zázračné. A mysleli, že to je budoucnost. Roku 1936 byla postavena ta největší a nejohromnější vzducholoď. Německá LZ 129, pojmenovaná Hindenburg. Tady je, skvělý příklad jednoduchosti a střídmé konstrukce. Dosud neviděný triumf leteckého průmyslu.

Byl to ohromný inženýrský výkon a symbol narůstajícího německého vlivu v raných dnech nacismu. Největší vzducholoď na světě, Hindenburg. Nebeský parník, učinil svou první cestu z Německa do Ameriky v březnu 1936. Hindenburg vezoucí pasažéry vykonal toho roku 17 mezinárodních letů. Byl vybaven i jídelnou, čítárnou a odděleným salónkem. Měl dokonce i kuřárnu, která byla samostatně ventilovaná, kde se mohlo kouřit pod dozorem vrchního, který měl jediný zapalovač.

Což nás přivádí k velmi důležité části příběhu. Vodíku. Vodíkový plyn je lehčí než vzduch. A lidé ho už po staletí používali ke zdvihnutí horkovzdušných balónů. Je vysoce hořlavý, ale je levný a snadno se vyrobí. Na rozdíl od jeho bezpečnějšího, nehořlavého bratrance, hélia.

Ale Spojené státy, v této době jediní výrobci vzácného plynu, zakázaly jeho prodej v roce 1925. Státy vyvíjející vzducholodě se tedy musely spolehnout na vodík. A jejich vzducholodě vybuchovaly. V Americe roku 1922 zemřelo 34 lidí při výbuchu vodíkově poháněné Romy. V roce 1923 se stalo to stejné francouzské vzducholodi Dixmude, zemřelo 52 lidí. A roku 1930 se zřítila britská R101, zemřelo 48 lidí. Ale Němce to nestrachovalo.

Do roku 1937, když se Hindenburg vydal na svůj první zaoceánsky let, se ještě žádná německá vzducholoď nezřítila. Byli velmi sebevědomí, věděli, že to je nebezpečný, vysoce hořlavý plyn, ale věřili, že pokud budete obezřetní, můžete zamezit riziku. To se ovšem 6. května 1937 nestalo. Měli dvanáctihodinové zpoždění. A co bylo ještě horší, posádka měla podezření, že z lodi uniká vodík, protože zadní část klesala k zemi a vzducholoď se nedařilo vyrovnat.

Tři hodiny oblétávala vzducholoď přistávací plochu v New Jersey. A v marné snaze se vybalancovat, shazovala mimořádné množství vodních zátěží. Vzduch byl navíc nabit elektrostatickou aktivitou kvůli nedávné bouři. A další bouře se blížila. To znamená, že se snažili přistát s obrovskou vodíkovou vzducholodí, ze které unikal hořlavý plyn, v elektrostaticky nabitém prostředí. A... Vybuchla v plameny!

Toč to, Charlie. Toč to, Charlie. Řítí se k zemi! Je to strašné. Jedna z největší katastrof na světě. Všichni ti lidé. Novinářům očekávajícím rutinní akci se povedlo vyfotit hořící Hindenburg. Fotoreportér Sam Shere stihl vyfotit pouze jednu fotku. Ale ze všech fotek z toho dne se nejvíce vzpomíná na tu jeho. Na ní se mu podařilo dokonale zobrazit celou katastrofu. Za zpravodajskými kamerami je vidět panikařící dav a v pozadí jsou vidět spěšně shozené vodní zátěže.

Jméno Hindenburg lehce osvíceno plameny ozařuje celý vršek lodi. A vadný ocas, který už je plně pohlcen ohněm. Jen vteřiny před tím, než oheň zachvátí i předek a vzducholoď se zřítí k zemi. Snímek hořícího Hindenburgu se nepodobal ničemu, co lidé viděli předtím. Katastrofa, jejíž celý průběh byl zachycen kamerami. Z 97 lidí na palubě nakonec zemřelo 35 pasažérů a jeden člen posádky. To znamená, že dvě třetiny lidí uvnitř tohohle zvládlo přežít. Ale na číslech nezáleželo, vodíkové vzducholodě už nikdy nevezly cestující.

Hindenburg nebyl první ani nejsmrtelnější havárie vzducholodě. Jen to byla ta první zachycená na film. A proto byla i poslední. Překlad: Zef www.videacesky.cz