Brexit a krize na hranicích s IrskemVox
61
Největší problém brexitu je, že by mohl vytvořit velkou krizi na hranicích Severního Irska a Irské republiky. Proč tomu tak je?
Přepis titulků
Nejtěžší na brexitu... jsou hranice. Díky členství v EU byly hranice Spojeného království
už dlouho relativně otevřené. Probíhal volný obchod
s dalšími členskými státy a lidé pro vstup potřebovali
jen svůj evropský pas. Ale v červnu 2016 si UK
odhlasovalo, že z EU vystoupí, aby mohlo obnovit dohled
nad svými hranicemi a rozhodnout se,
koho a co nechá projít.
Představte si, že se z těchto čar stanou tvrdé hranice. Důsledek na mořské hranice je komplikovaný, co se obchodu týče, ale může mít dalekosáhlé následky pro lidi žijící u jediné pozemní hranice UK, zde. Tato hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je jedním z důvodů, proč jednání o brexitu uvízla na mrtvém bodě. Nejde totiž jen o hranici mezi dvěma zeměmi. Jde o kompromis.
Symbol identity. Řešení komplikované historie, díky kterému je v Severním Irsku už 20 let mír. Tvrdá hranice by mohla ohrozit jeden z největších úspěchů Evropy. Tyto hranice načrtli v roce 1920 Britové, kteří Irsku vládli po staletí. Irové několikrát povstali, ale ne všichni chtěli, aby Britové odešli. Nakonec UK rozdělilo Irsko do dvou států na základě populace. Většina lidí v této části byli katolíci, identifikovali se jako Irové a chtěli nezávislost.
Nacionalisté. Na severu bylo mnoho protestantů, identifikovali se jako Britové a chtěli zůstat ve Spojeném království. Unionisté. Po rozdělení Irska zůstala tato část v UK jako Severní Irsko. Toto rozhodnutí jsme učinili svobodně jako lid. Z jasných důvodů. Z historických důvodů.
Z kulturních důvodů. A z ekonomických důvodů. Jih se od UK vzdaloval, až získal plnou nezávislost a stal se novou zemí, Irskou republikou. Zprvu byla tato 499kilometrová hranice relativně propustná. Ale UK a Irsko byly nadále v konfliktu. Časem na hranicích vznikly celnice a mezi zeměmi začala obchodní válka.
Na zemědělské produkty a zboží jako ocel a uhlí bylo uvaleno clo. Na konci 60. let začaly násilnosti. Násilí jako toto zasáhlo Severní Irsko po letech napětí mezi katolickou menšinou a protestantským režimem. V Severním Irsku začal konflikt mezi extrémistickými skupinami. Nacionalistické skupiny jako Irská republikánská armáda věřily, že Severní Irsko má být součástí Irska a že Britové utlačují populaci nacionalistů.
Na druhé straně byly unionistické skupiny, které bránily své místo v UK. Obě skupiny stojí za výbuchy budov, aut i za krvavými boji v ulicích. Spojené království do Severního Irska poslalo tisíce jednotek a stalo se cílem útoků nacionalistických skupin. A to zvlášť na hranicích, které představovaly symbol okupace. Velšští vojáci, kteří tyto hranice hlídají, popsali u soudu, jak byla hlavní bitevní linie mezi IRA a armádou pod opakovanými útoky.
Po vzestupu násilí se armáda Spojeného království snažila hranice zajistit pomocí zdí, věží, kulometů a hlídek. Kontrolovali 20 oficiálních přechodů a prohledávali lidi, kteří tudy projížděli. Kvůli konfliktu v Severním Irsku tu vznikla tvrdá hranice. Násilí trvalo více než 30 let, vyžádalo si 3 600 mrtvých a začalo se označovat jako The Troubles.
Vše skončilo v roce 1998, kdy se vůdci nacionalistů a unionistů setkali a podepsali historický mír. Dosáhli kompromisu. Severní Irsko zůstane součástí UK, ale lidé budou mít nárok na irské i britské občanství. A v budoucnu si Severní Irsko může odhlasovat připojení k Irsku. Celé se to jmenuje Velkopáteční dohoda.
Nacionalisté v Severním Irsku mohou být součástí Irské republiky a unionisté součástí UK. A tak tato tvrdá hranice nebyla nadále potřeba. Takže britská armáda odešla. Strážné věže byly zbořeny a otevřelo se více cest. Dnes existuje zhruba 270 oficiálních přechodů, většina z nich je zcela neviditelná a je součástí hranice, která je symbolem kompromisu, který ukončil dlouholetý konflikt.
Britský lid hlasoval pro odchod z Evropské unie. Zažehl debatu o budoucnosti Severního Irska. Obě země jsou totiž součástí EU. Ale když Británie z EU odejde... Půjde o vnější hranici EU. A nastává otázka. Dáme tam zase ostnaté dráty? Musí tam být minimálně celní hranice. V červnu 2016 hlasovalo UK pro odchod z EU, přestože Severního Irsko chtělo jasně zůstat.
Argumenty UK pro brexit hovořily o kontrole vlastních hranic. Ale vůbec se nemluvilo o hranici s Irskem. To se změnilo, když UK a EU začaly vyjednávat. Hranice s Irskem byla jednou ze tří hlavních věcí, co se musí vyřešit. O více než rok později je věc nedořešená, existuje ale několik možností. UK by mohla znovu zavést tvrdou hranici s policií a zdmi. Ale to by izolovalo nacionalisty ze Severního Irska. Nebo by mohli hranici nakreslit zde, Severní Irsko by zůstalo v celním prostoru EU, ale odděleno od zbytku UK.
To by byla zrada unionistů. Obě tyto možnosti riskují, že poruší Velkopáteční dohodu. Třetí možností je, aby UK zůstalo v celním prostoru EU, takže by nebylo potřeba celních hranic. Ale to je nepřijatelné pro vládu podporující brexit, která chce kontrolu nad hranicemi. Spojené království někde musí nakreslit hranici, ale neví kde.
Ve vztahu k hranici mezi Irskem a Severním Irskem, se nevrátíme k tvrdé hranici mezi zeměmi. Návrh, že by měla existovat hranice v Severním moři, která by Severní Irsko oddělovala od zbytku UK, je nepřijatelný. Nebudeme součástí celního prostoru EU. Kdybychom byli, bránilo by nám to v nezávislé obchodní politice. Existuje čtvrtá možnost, která by neporušila Velkopáteční dohodu.
Myšlenka sjednocení Irska. V minulosti, kdy bylo Irsko i UK v EU a hranice byly otevřené, nemělo Severní Irsko důvod spojit se s Irskou republikou. Ale se znovuzavedením tvrdé hranice by Severní Irsko bylo izolováno a jediným způsobem, jak se dostat do EU, by bylo spojení s Irskem. Normálně by to bylo vítězství pro nacionalisty a prohra pro unionisty, ale brexit změnil názory spousty lidí. Podle nedávného průzkumu by 28 % respondentů, kteří v minulosti chtěli setrvat v UK, dnes hlasovalo pro sjednocení s Irskou republikou.
Není to perfektní řešení, ale dalo by Severnímu Irsku hlas v debatě o jeho místě v Evropě. Hlas, který doteď nebyl slyšet. Překlad: Xardass www.videacesky.cz
Představte si, že se z těchto čar stanou tvrdé hranice. Důsledek na mořské hranice je komplikovaný, co se obchodu týče, ale může mít dalekosáhlé následky pro lidi žijící u jediné pozemní hranice UK, zde. Tato hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je jedním z důvodů, proč jednání o brexitu uvízla na mrtvém bodě. Nejde totiž jen o hranici mezi dvěma zeměmi. Jde o kompromis.
Symbol identity. Řešení komplikované historie, díky kterému je v Severním Irsku už 20 let mír. Tvrdá hranice by mohla ohrozit jeden z největších úspěchů Evropy. Tyto hranice načrtli v roce 1920 Britové, kteří Irsku vládli po staletí. Irové několikrát povstali, ale ne všichni chtěli, aby Britové odešli. Nakonec UK rozdělilo Irsko do dvou států na základě populace. Většina lidí v této části byli katolíci, identifikovali se jako Irové a chtěli nezávislost.
Nacionalisté. Na severu bylo mnoho protestantů, identifikovali se jako Britové a chtěli zůstat ve Spojeném království. Unionisté. Po rozdělení Irska zůstala tato část v UK jako Severní Irsko. Toto rozhodnutí jsme učinili svobodně jako lid. Z jasných důvodů. Z historických důvodů.
Z kulturních důvodů. A z ekonomických důvodů. Jih se od UK vzdaloval, až získal plnou nezávislost a stal se novou zemí, Irskou republikou. Zprvu byla tato 499kilometrová hranice relativně propustná. Ale UK a Irsko byly nadále v konfliktu. Časem na hranicích vznikly celnice a mezi zeměmi začala obchodní válka.
Na zemědělské produkty a zboží jako ocel a uhlí bylo uvaleno clo. Na konci 60. let začaly násilnosti. Násilí jako toto zasáhlo Severní Irsko po letech napětí mezi katolickou menšinou a protestantským režimem. V Severním Irsku začal konflikt mezi extrémistickými skupinami. Nacionalistické skupiny jako Irská republikánská armáda věřily, že Severní Irsko má být součástí Irska a že Britové utlačují populaci nacionalistů.
Na druhé straně byly unionistické skupiny, které bránily své místo v UK. Obě skupiny stojí za výbuchy budov, aut i za krvavými boji v ulicích. Spojené království do Severního Irska poslalo tisíce jednotek a stalo se cílem útoků nacionalistických skupin. A to zvlášť na hranicích, které představovaly symbol okupace. Velšští vojáci, kteří tyto hranice hlídají, popsali u soudu, jak byla hlavní bitevní linie mezi IRA a armádou pod opakovanými útoky.
Po vzestupu násilí se armáda Spojeného království snažila hranice zajistit pomocí zdí, věží, kulometů a hlídek. Kontrolovali 20 oficiálních přechodů a prohledávali lidi, kteří tudy projížděli. Kvůli konfliktu v Severním Irsku tu vznikla tvrdá hranice. Násilí trvalo více než 30 let, vyžádalo si 3 600 mrtvých a začalo se označovat jako The Troubles.
Vše skončilo v roce 1998, kdy se vůdci nacionalistů a unionistů setkali a podepsali historický mír. Dosáhli kompromisu. Severní Irsko zůstane součástí UK, ale lidé budou mít nárok na irské i britské občanství. A v budoucnu si Severní Irsko může odhlasovat připojení k Irsku. Celé se to jmenuje Velkopáteční dohoda.
Nacionalisté v Severním Irsku mohou být součástí Irské republiky a unionisté součástí UK. A tak tato tvrdá hranice nebyla nadále potřeba. Takže britská armáda odešla. Strážné věže byly zbořeny a otevřelo se více cest. Dnes existuje zhruba 270 oficiálních přechodů, většina z nich je zcela neviditelná a je součástí hranice, která je symbolem kompromisu, který ukončil dlouholetý konflikt.
Britský lid hlasoval pro odchod z Evropské unie. Zažehl debatu o budoucnosti Severního Irska. Obě země jsou totiž součástí EU. Ale když Británie z EU odejde... Půjde o vnější hranici EU. A nastává otázka. Dáme tam zase ostnaté dráty? Musí tam být minimálně celní hranice. V červnu 2016 hlasovalo UK pro odchod z EU, přestože Severního Irsko chtělo jasně zůstat.
Argumenty UK pro brexit hovořily o kontrole vlastních hranic. Ale vůbec se nemluvilo o hranici s Irskem. To se změnilo, když UK a EU začaly vyjednávat. Hranice s Irskem byla jednou ze tří hlavních věcí, co se musí vyřešit. O více než rok později je věc nedořešená, existuje ale několik možností. UK by mohla znovu zavést tvrdou hranici s policií a zdmi. Ale to by izolovalo nacionalisty ze Severního Irska. Nebo by mohli hranici nakreslit zde, Severní Irsko by zůstalo v celním prostoru EU, ale odděleno od zbytku UK.
To by byla zrada unionistů. Obě tyto možnosti riskují, že poruší Velkopáteční dohodu. Třetí možností je, aby UK zůstalo v celním prostoru EU, takže by nebylo potřeba celních hranic. Ale to je nepřijatelné pro vládu podporující brexit, která chce kontrolu nad hranicemi. Spojené království někde musí nakreslit hranici, ale neví kde.
Ve vztahu k hranici mezi Irskem a Severním Irskem, se nevrátíme k tvrdé hranici mezi zeměmi. Návrh, že by měla existovat hranice v Severním moři, která by Severní Irsko oddělovala od zbytku UK, je nepřijatelný. Nebudeme součástí celního prostoru EU. Kdybychom byli, bránilo by nám to v nezávislé obchodní politice. Existuje čtvrtá možnost, která by neporušila Velkopáteční dohodu.
Myšlenka sjednocení Irska. V minulosti, kdy bylo Irsko i UK v EU a hranice byly otevřené, nemělo Severní Irsko důvod spojit se s Irskou republikou. Ale se znovuzavedením tvrdé hranice by Severní Irsko bylo izolováno a jediným způsobem, jak se dostat do EU, by bylo spojení s Irskem. Normálně by to bylo vítězství pro nacionalisty a prohra pro unionisty, ale brexit změnil názory spousty lidí. Podle nedávného průzkumu by 28 % respondentů, kteří v minulosti chtěli setrvat v UK, dnes hlasovalo pro sjednocení s Irskou republikou.
Není to perfektní řešení, ale dalo by Severnímu Irsku hlas v debatě o jeho místě v Evropě. Hlas, který doteď nebyl slyšet. Překlad: Xardass www.videacesky.cz
Komentáře (25)
Student (anonym)Odpovědět
23.08.2018 19:18:41
Děkuji za překlad :)
Petr L. (anonym)Odpovědět
23.08.2018 17:08:54
Nejsmutnější na Brexitu je ta věc, že britská vláda technicky nikdy neměla dostatečný mandát na to vůbec vyjednávat o odchodu z EU. V referendu hlasovalo něco kolem 48% obyvatel UK z toho pouze 53% hlasovalo pro odchod, což znamená, že pro Brexit hlasovalo asi 25% všech obyvatel UK. Tedy pouhá čtvrtina všech obyvatel UK a proto premiérka Mayová nemá a nikdy neměla mandát vůbec o Brexitu jednat. Bohužel za to všechno může premiér Cameron, který jasně nedefinoval za jakých okolností je Brexit pravoplatný a nese plnou zodpovědnost za současnou situaci. A tedy souhlasím z tím, že odchod se může ještě v daném termínu zrušit. Jde o to jestli Mayová na to bude mít koule.
Alfons (anonym)Odpovědět
23.08.2018 20:36:02
Tomu se říká demokracie
DromedOdpovědět
22.07.2020 08:54:10
Tato demagogie funguje i obráceně! V referendu o vstupu ČR do EU hlasovalo 55% voličů. 77% hlasovalo pro vstup což je jenom 42% všech obyvatel ČR proto vláda neměla mandát jednat o vstupu do EU a členství v EU by se mělo anulovat.
pátá možnost (anonym)Odpovědět
23.08.2018 13:23:50
Nejpravděpodobnější je pátá možnost a to je ta že Brexit vůbec nebude. Stačí se podívat na vyjádření vlády v posledních měsících, ani oni sami už v Brexit nevěří a teď jen vymýšlí jak z toho vymotat se ctí.
alepiču (anonym)Odpovědět
23.08.2018 15:42:35
celou eu vyjebat pryč... potapějici loď se ma opustit!! dřiv než nas rozmrda taky...
pátá možnost (anonym)Odpovědět
23.08.2018 18:03:06
+alepičuCo se na EU potápí? Stačí se podívat na VB která jako jedna z nejsilnějších ekonomik světa je v pozici, že jí EU diktuje jak bude její "samostatnost" vypadat. Jak by asi dopadala ČR? nadále by se musel řídit legislativou EU, ale už by o ní nemohla rozhodovat.
alepiču (anonym)Odpovědět
23.08.2018 21:46:39
+pátá možnostproto by se měla rozpadnout aby nemohla diktovat ne???
L (anonym)Odpovědět
23.08.2018 23:37:39
+pátá možnostNa Brexitu je zarážející jedna věc. Proč se v Irsku jezdí vlevo a proč Irové raději kupují auta od svého (ex)utlačovatele jménem UK.
sepo (anonym)Odpovědět
24.08.2018 16:57:51
+Ljasne .. aby nam mohli diktovat rusi :DD .. spolu sme silni .. oddelene sme nic.. ekonomicky nas zozeru cinania a mocensky rusaci .. hotovo ...
L (anonym)Odpovědět
24.08.2018 23:14:02
+sepoAle i Spojené království (UK) má své mocenské choutky, jenže je docela obratně dokáže skrývat (brutální manipulace se sazbou LIBOR, invaze do Iráku po boku USA, atp.)
Právě proto se divím, že Irsko obchoduje raději s Brity než s Evropany.
bembel (anonym)Odpovědět
25.08.2018 10:50:29
+Lono UK má největší mocenské choutky... část Londýna - London City - stát ve státě, má vlastní vlajku, není součástí Londýna ani Anglie a ovládá všecko... USA je stále kolonií Anglie a je tedy řízena z London City... takže UK tu moc celkem má... ale má to tak vychytrale udělané že USA je její štít před vším...
L (anonym)Odpovědět
25.08.2018 23:19:31
+bembelCITY of London ovládá jen svou čtvrť, tím skutečným mocenským centrem je však CITY of Westminster (o kterém si asi ani neslyšel, ale všechny mocenské struktury Anglie, Spojeného Království a Commonwealthu sídlí právě tam)....
Bok (anonym)Odpovědět
26.08.2018 09:36:10
+LTo bembel: :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D
RezolutOdpovědět
22.08.2018 18:03:27
Štvrtá možnosť mi príde dosť sympatická.
-HoNY- (anonym)Odpovědět
23.08.2018 03:44:04
Čtvrtá možnost je nesmysl – museli by se z nich stát ateisté nebo dojít k rekatolizaci anglikánů.
Mentálně jsou příslušníci obou náboženství sice o pár století civilizovanější než muslimové, což ale neznamená, že se nechovají stejně. Samotná IRA zavraždila víc lidí než islamisté v celé Evropě.
Takhle vypadalo centrum Londýna v dubnu 1993, IRA při tomto útoku zavraždila 44 lidí, ekvivalent 1,2 tuny TNT:
https://2.bp.blogspot.com/-sDA1q1bbRmI/V99tIssCT_I/AAAAAAAALGs/08UzjqaxnOs6q51GAknariyzQ_8xEsMOACLcB/s1600/bishopsgate_bombing_1993.jpg
RezolutOdpovědět
23.08.2018 09:56:26
+-HoNY-Dnes už v európskych krajinách, popri postupnom tolerovaní sexuálno-orientačnej a rasovej odlišnosti, vetvová odlišnosť toho istého náboženstva neznamená absolútne nič. Argumentovať tým, že pred 25 rokmi to tam vyzeralo zle, a teda rovnako zlé to bude aj dnes, je naozaj smiešne.
v m vargaOdpovědět
23.08.2018 10:47:53
+Rezolutty tu komunisticku agitaciu nacpes vsade
-HoNY- (anonym)Odpovědět
23.08.2018 21:21:13
+RezolutTomu sám nevěříš. Stačí opravdu málo a do té doby civilizovaní lidé se začnou chovat k sobě jako zvířata.
Adam L. (anonym)Odpovědět
27.08.2018 22:18:20
+-HoNY--HoNY- přečti si o tom něco
https://en.wikipedia.org/wiki/1993_Bishopsgate_bombing
44 lidí zraněno, 1 mrtvý fotograf, co si to šel vyfotit a ignoroval při tom policii.
IRA varovala několikrát a hodinu předem... Cílem byly materiální škody.
V Nice zabil islamista kamionem 87 lidí a 400 zranil. Samozřejmě bez varování, cíl byl jiný...
A pokud chceš IRA srovnávat s islamisty, pak srovnavej jejich dopady v miste jejich pusobeni, ne jen v EU.
-HoNY- (anonym)Odpovědět
29.08.2018 17:43:37
+Adam L.Já opravdu mezi náboženskými pomatenci nevidím rozdíl. Je mi jedno, jestli jedni věří v proroka Ježíše, druzí v proroka Mohameda, třetí mají za proroky linii Stuartovců, další anglikánskou církev, další Karla Marxe a soudruha Hitlera, jedna naše stalinistická blbka věří v internacionální pomoc ze SSSR v srpnu 1968... tohle všechno jsou náboženství založená buď na nadpřirozených jevech nebo nepochopení skutečných úmyslů historických postav.
Stručně řečeno – jednou mají vymyté mozky a de-extremizace je nákladnější než jejich odsunutí do uzavřené rezervace (žít a nechat žít) nebo jejich fanhilace (preventivní fyzická likvidace).
Co se týče počtu obětí a brutálnosti šíření své pravdy, tak statistiky posledních let výrazně vede Boko Haram a nikoho to nezajímá. Daeš a Talibanci jsou proti nim hodní stréci s fousama a turbanama.
-HoNY- (anonym)Odpovědět
29.08.2018 17:44:46
+-HoNY-*anhilace (nevím, kde se tam to F vzalo)
RezolutOdpovědět
05.09.2018 14:09:34
+-HoNY-Súhlasím.