Potřebujeme jádro k zastavení klimatické změny?Kurzgesagt

Potřebujeme jadernou energii, abychom zastavili klimatickou změnu? To v posledních letech říká stále více vědců, environmentálních aktivistů a novinářů. Ale je to šokující pro ty, kteří brojí proti jaderné energii a problémům s ní spojeným. Kdo má tedy pravdu? No, je to komplikované. Abychom zpomalili klimatickou změnu, svět potřebuje snížit emise skleníkových plynů na nulu.

V roce 2018 tři čtvrtiny globálních emisí vypustila výroba energie, a to spalování fosilních paliv. Energie je široký pojem, který popisuje různé věci od pohybujících se objektů až po spojování velkých a malých věcí nebo zahřívání našich domovů. Momentálně 84 % světové primární energie pochází z fosilních paliv, 33 % z ropy, 27 % z uhlí a 24 % z plynu. Kolem 10 % světových zásob ropy je použito jen na zahřívání bojlerů, aby nám doma bylo příjemně a teplíčko.

Pouze kolem 16 % globální energie pochází z nízkoemisních zdrojů. Skoro 7 % z hydroelektráren, 5 % ze solární, větrné, bio, slapové a geotermální energie dohromady a asi 4 % z jaderné energie. Takže se vlastně spoléháme na uhlí, ropu a plyn, aby naše civilizace pokračovala, což znamená, že je ve skutečnosti velmi těžké se jich vzdát. Pokud chceme fosilním palivům utéct, aniž bychom se vrátili do doby kamenné, jedna z věcí s největším dopadem, kterou můžeme udělat, je elektrifikovat co nejvíce sektorů.

Elektřina je ta věc, která se magicky objeví, když něco zastrčíte do zásuvky, abyste se mohli dívat na YouTube. Každý průmysl, který může přejít ze spalování na elektřinu, to musí udělat, ať už jde o elektrická auta či elektrická kamna. Proč musíme vsadit na elektřinu? Protože elektřinu umíme vyrábět nízkoemisními technologiemi, jako je solární, větrná nebo jaderná.

Takže elektřina je opravdová páka pro radikální změnu, ale existuje několik problémů, které tuto změnu hodně ztěžují. Zaprvé je ve většině světa elektřina stále generována především spalováním fosilních paliv. A nejenom to, za posledních dvacet let se světová spotřeba elektřiny zvýšila o 73 % v absolutních hodnotách. I když zavádíme obnovitelné zdroje rekordní rychlostí, zároveň se ale s každým rokem zvyšuje množství fosilních paliv, která na elektřinu spálíme.

Obnovitelné zdroje zatím nestihly dohnat poptávku po elektřině, takže i přes veškerý pokrok emise z elektřiny celosvětově stoupají. Alternativou k fosilním palivům je jaderná energie. A i když nejde o obnovitelný zdroj, její emise skleníkových plynů jsou minimální v porovnání se spalováním. Ale v posledních 20 letech jaderná energie v podstatě stagnovala.

Země jako Čína, Indie a Jižní Korea postavily nové reaktory, zatímco Německo a Japonsko své jaderné elektrárny aktivně odstavují, což se zdá zvláštní, když se podíváme na země s nejvíce nízkouhlíkovou elektřinou, kteří svou šťávu získávají převážně z dvou zdrojů: jaderné nebo hydro energie. Například Francie a Švédsko. Ve Francii pouze okolo 10 % pochází z fosilních paliv, zato 67 % pochází z jádra a 23 % z obnovitelných zdrojů, primárně z hydroelektráren.

Ve Švédsku skoro 30 % pochází z jaderné energie a asi 45 % z hydro zdrojů. Takže víme, že jádro může fungovat v takovém rozsahu. Ale z technické stránky, kvůli nedostatku investic a inovací za posledních pár dekád, je většina světových jaderných reaktorů zastaralá a je drahé je nahradit. Ve většině západních zemí začalo být stavění jaderných reaktorů velmi drahé z různých důvodů, třeba ztráty know-how, jak je stavět, změny pravidel a větších regulačních omezení, takže může trvat deset let i déle elektrárnu dokončit.

Oproti tomu v zemích, jako je Jižní Korea, Čína, Indie nebo Rusko, jsou schopní postavit nové reaktory relativně rychle a za konkurenční cenu. Ale na Západě je aktuálně stavba jaderných elektráren dražší než většina alternativ fosilních paliv.

Taktéž jsou zde obavy z jaderného odpadu a nehod, ale o těch se detailněji bavíme v jiných videích. Existují návrhy jaderných reaktorů, které řeší mnohé jejich problémy, a to malé reaktory, které jsou méně časově náročné a levnější. Existují rovněž nové technologie, které už dokážou proměnit radioaktivní odpad na nové palivo, ale zatím nebyly nasazeny v měřítku, ve kterém by měly významný dopad na jaderný sektor.

Vzhledem k těmto nejistotám se někteří dohadují, že jaderná energie je nebezpečný přežitek a prostě bychom se jí měli vzdát a zaměřit se na obnovitelné zdroje. I když jsou obnovitelné zdroje jistě budoucností elektřiny, stále představují mnohé výzvy, které bude potřeba překonat, než převezmou většinu rozvodné sítě elektřiny. Hlavními problémy jsou spolehlivost a stálost. Není vždy větrno a sluníčko ne vždy svítí, zvláště ráno a večer, kdy lidé potřebují elektřiny nejvíce.

Rozdíly mezi ročními obdobími to neulehčují. Aby byly obnovitelné zdroje spolehlivé bez rizika výpadků, potřebujeme obrovské kapacity, kde uložíme energii nasbíranou za slunečného či větrného počasí a uvolníme ji později, když ji potřebujeme. Než to bude možné, jiné zdroje elektřiny musí zajistit regulovatelné množství energie, které vytvoří spolehlivé zásoby, které potřebujeme k řádnému fungování.

Jednou toho budeme schopni dosáhnout s obnovitelnými zdroji, ale budeme potřebovat hodně baterií nebo skladovací elektrárny. V tuto chvíli zkrátka nemáme technologie a kapacity, abychom s tím mohli dostatečně rychle nahradit fosilní paliva. Ale i kdybychom mohli, musíme brát v potaz další věc. Nesnažíme se jen z elektřiny vykopnout fosilní paliva, snažíme se energii nahradit elektřinou.

Pokud elektrifikujeme sektory, které fungují na fosilních palivech, jako auta nebo topení, budeme potřebovat značně více elektřiny, než kolik aktuálně na světě využíváme. A pokud bude množství pro svět nezbytné elektřiny stoupat tak jako za posledních 20 let, budeme potřebovat ještě víc. Točí se to kolem jedné věci. Žádný zdroj energie není perfektní, každý má své specifické problémy. Obnovitelné zdroje i jaderná energie potřebují čas, investice a technologické inovace.

Ani jeden z nich zatím není schopen odstranit fosilní paliva z rozvodné sítě. Ačkoliv aktivisté na obou stranách tvrdí opak. Otázkou zůstává, jak se s těmito výzvami chceme poprat. Měli bychom se okamžitě vzdát jádra a přinejmenším dočasně přijmout vyšší emise? Budeme se snažit prodloužit životnost aktuálních reaktorů a zavřít je později, zatímco budeme řešit nedostatky obnovitelných zdrojů?

Nebo budeme investovat do nových jaderných technologií, abychom vyvinuli reaktory, které jsou levnější a bezpečnější? Nebo možná uděláme obojí? Tady začíná názorová část. Vzhledem k rizikům, které klimatická změna představuje pro biosféru a lidstvo, jakákoliv technologie, která má šanci přispět k řešení, by měla být využita. To je prostě dobrý rizikový management a strategie. Pokud je naším cílem co nejrychleji zabránit klimatické změně, možná je dobrý nápad vnímat jadernou a obnovitelnou energii ne jako soupeře, ale partnery.

Víme, že není času nazbyt, takže bychom měli počítat se všemi nízkoemisními hráči. Momentálně jaderná energie i obnovitelné zdroje potřebují inovace a investice, ale pokud ještě nevíme, která technologie bude připravená jak rychle, proč neinvestovat do obou a počkat, co se stane? A co se týče aktuálních kapacit, pokud jadernou energii teď vypneme, chybějící kapacity budou nahrazeny alespoň částečně fosilními palivy.

I když jsou nové jaderné elektrárny na Západě drahé, v dlouhodobém měřítku může být levnější je stavět, pokud zabrání růstu kapacit fosilních paliv a následkům rychlé klimatické změny. Takže… Potřebujeme jadernou energii? No, to závisí na tom, jak těžké si to pro sebe chceme udělat. A ve světě, kterému se už tak nedaří opouštět fosilní paliva, proč bychom si to měli ztěžovat víc, než je nutné?

Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz