Jak da Vinci nakreslil leteckou mapu v roce 1502Vox
61
V dnešní době jsou letecké a satelitní mapy všudypřítomné, ovšem na začátku 16. století nemohl nikdo vyletět dostatečně vysoko, aby nějaké město z té perspektivy viděl. Přesto namaloval Leonardo da Vinci velice přesný plán pevnostního městečka Imola v Itálii přesně z tohoto pohledu. V tomto videu se dozvíte, jak nejspíš vypadal proces kresby této průlomové mapy.
Přepis titulků
Tato mapa z roku 2019
byla vytvořena pomocí satelitních a leteckých snímků. Leonardo da Vinci udělal tuhle
kolem roku 1502, a to ze země. Jak? Když nechvalně známý italský politik
Cesare Borgia přivedl Leonarda da Vinci, autora tohoto portrétu, do města Imoly,
chtěl ho jako vojenského inženýra. Leonardo už měl slušnou vojenskou reputaci
a namaloval několik známých obrazů. Když byl ubytován
v Borgiově nově získané pevnosti, bylo jeho povinností také
ukázat Borgiovi nové území.
V té době byly obvyklé takovéto mapy. Z "ptačí perspektivy" nebo z nějakého kopce. Často na nich byla mytická stvoření, pro vojenské operace nic moc. Z té perspektivy byly vidět jen některé budovy, které zakrývaly ty ostatní. Ty mapy byly možná krásné, ale neukazovaly správné tvary a měřítko. Navíc zdůrazňovaly krásu památek na úkor jasnosti. Leonardo potřeboval nakreslit v podstatě půdorys Imoly.
Tento nápad popsal Vitruvius, římský inženýr, který byl inspirací i pro tuto kresbu. V praxi je to mapa, na které vše vypadá, jako byste byli přímo nad tím. Obraz je potom jasnější. Třeba ta pevnost: na Google Maps je stínování trochu jiné, ale perspektiva je prakticky stejná. Je to podobné skutečnému pohledu z velké výšky. Vzdálenost pak sníží efekt měnící se perspektivy. Ale Leonardo neměl satelit, aby se dostal tak vysoko.
Jeho plán Imoly byl výsledkem obrazné představivosti a musel být přesný. Podle kreseb, dřívějších prací a konstrukce jeho mapy Imoly můžeme odhadnout, jak ji Leonardo vytvořil. Nejspíš použil druh disku, se kterým mohl měřit úhly a který měl šipku pro označení úhlů ulic vůči pevnému bodu, většinou severu. Asi pomocí kompasu zachytil orientaci vnějších zdí města. To udělal u každého ohybu, tak mohl zdi přesně přenést na papír. Všimněte si toho kulatého tvaru, který pod mapou prosvítá.
Pro určení měřítka musel Leonardo také změřit vzdálenost mezi všemi těmi úhly. Nejspíš to odměřil na kroky nebo použil odometr, kolo, které otáčí menší kolečka, která odměřují vzdálenost tím, že po daném intervalu upustí do nádoby kuličku. Když měl úhly a vzdálenosti, vytvořil tento plán staletí před tím, než mohl někdo zkontrolovat jeho přesnost. Tato nádherná mapa z roku 1551 vytvořená jiným Leonardem ukazuje potenciál da Vinciho metody.
Všechny ty časné půdorysové mapy mají své problémy. U této byly zjištěny nepřesnosti a umělecké odchylky, což odráží rozsah toho projektu. I Leonardova Imola měla své nejasnosti. Asi použil části dřívějších plánů a jiné umělecké techniky. Také se zdá, že městské zdi změřil přesně, ale u některých úhlů uvnitř města si nedal tak záležet. Ale i přes uměleckou licenci to je více než mapa pevnosti a města. Znamená přechod od geografie mýtů a dojmů k informacím namalovaným jasně.
Je to mapa Imoly, ale na začátku 16. stol. to byla také mapa budoucnosti. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Pokud vás zaujalo tohle video nebo nějaké jiné z Almanachu, budu živě odpovídat na otázky v našem Videolab, dozvíte se spoustu o videích na Voxu a jejich vzniku. Zasvěcené otázky jsou vítané, doufám, že se mě někdo zeptá na oblíbenou klávesovou zkratku v Adobe a taky na Leonardův odometr.
Pokud máte nějaké otázky, napište je do komentářů a navštivte vox.com/join, tak se mě můžete zeptat přímo ve vysílání. To je gesto pro vysílání. Dost dobrý.
V té době byly obvyklé takovéto mapy. Z "ptačí perspektivy" nebo z nějakého kopce. Často na nich byla mytická stvoření, pro vojenské operace nic moc. Z té perspektivy byly vidět jen některé budovy, které zakrývaly ty ostatní. Ty mapy byly možná krásné, ale neukazovaly správné tvary a měřítko. Navíc zdůrazňovaly krásu památek na úkor jasnosti. Leonardo potřeboval nakreslit v podstatě půdorys Imoly.
Tento nápad popsal Vitruvius, římský inženýr, který byl inspirací i pro tuto kresbu. V praxi je to mapa, na které vše vypadá, jako byste byli přímo nad tím. Obraz je potom jasnější. Třeba ta pevnost: na Google Maps je stínování trochu jiné, ale perspektiva je prakticky stejná. Je to podobné skutečnému pohledu z velké výšky. Vzdálenost pak sníží efekt měnící se perspektivy. Ale Leonardo neměl satelit, aby se dostal tak vysoko.
Jeho plán Imoly byl výsledkem obrazné představivosti a musel být přesný. Podle kreseb, dřívějších prací a konstrukce jeho mapy Imoly můžeme odhadnout, jak ji Leonardo vytvořil. Nejspíš použil druh disku, se kterým mohl měřit úhly a který měl šipku pro označení úhlů ulic vůči pevnému bodu, většinou severu. Asi pomocí kompasu zachytil orientaci vnějších zdí města. To udělal u každého ohybu, tak mohl zdi přesně přenést na papír. Všimněte si toho kulatého tvaru, který pod mapou prosvítá.
Pro určení měřítka musel Leonardo také změřit vzdálenost mezi všemi těmi úhly. Nejspíš to odměřil na kroky nebo použil odometr, kolo, které otáčí menší kolečka, která odměřují vzdálenost tím, že po daném intervalu upustí do nádoby kuličku. Když měl úhly a vzdálenosti, vytvořil tento plán staletí před tím, než mohl někdo zkontrolovat jeho přesnost. Tato nádherná mapa z roku 1551 vytvořená jiným Leonardem ukazuje potenciál da Vinciho metody.
Všechny ty časné půdorysové mapy mají své problémy. U této byly zjištěny nepřesnosti a umělecké odchylky, což odráží rozsah toho projektu. I Leonardova Imola měla své nejasnosti. Asi použil části dřívějších plánů a jiné umělecké techniky. Také se zdá, že městské zdi změřil přesně, ale u některých úhlů uvnitř města si nedal tak záležet. Ale i přes uměleckou licenci to je více než mapa pevnosti a města. Znamená přechod od geografie mýtů a dojmů k informacím namalovaným jasně.
Je to mapa Imoly, ale na začátku 16. stol. to byla také mapa budoucnosti. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Pokud vás zaujalo tohle video nebo nějaké jiné z Almanachu, budu živě odpovídat na otázky v našem Videolab, dozvíte se spoustu o videích na Voxu a jejich vzniku. Zasvěcené otázky jsou vítané, doufám, že se mě někdo zeptá na oblíbenou klávesovou zkratku v Adobe a taky na Leonardův odometr.
Pokud máte nějaké otázky, napište je do komentářů a navštivte vox.com/join, tak se mě můžete zeptat přímo ve vysílání. To je gesto pro vysílání. Dost dobrý.
Komentáře (11)
MikeOdpovědět
10.05.2019 12:29:42
Normální zeměměřičská práce. :) U člověka, který byl vizionář, umělec a dokázal nakreslit obrazy lidské tváře, která jí byla věrná, bych to naprosto očekával. :)
Potřebuji pomocT (anonym)Odpovědět
29.04.2019 20:03:35
Jde nějak zapnout automatické přehrávání videí na videacesky.cz?
TaanOdpovědět
29.04.2019 23:34:39
Spíš bych uvítal, kdyby se zobrazovala ta lišta při pohnutí myší. To to jsou v JW Playeru fakt takoví lemplové, že to za 3 roky nedokázali napsat a implementovat a nikomu to nevadí?
Xardass (Admin)Odpovědět
30.04.2019 00:37:22
+TaanVadit nám to vadí, ale bohužel změna nejde provést lusknutím prstu. Nicméně změna přehrávače na něco uživatelsky přívětivějšího a celkově lepšího je jedním z našich dlouhodobých cílů.
TaanOdpovědět
30.04.2019 00:46:55
+XardassJá myslel spíš že to musí vadit lidem celosvětově a muselo se to dostat až k vývojářům JW Playeru. Potom mi 3 roky fakt nepřipadají jako lusknutí prstu...
MikeOdpovědět
10.05.2019 12:30:30
+XardassStěžovali jsme si už před těmi třemi lety. Předchozí přehrávač nedělal takovéhle kiksy.
OC (anonym)Odpovědět
29.04.2019 16:55:22
Kdyby někoho zajímal Cesare Borgia..
Assassins Creed: The Real History - Cesare Borgia
Trochu mi to připomíná GoT :D
neuman (anonym)Odpovědět
30.04.2019 18:51:58
video vypadá zajímavě, nechcete ho tady na webu taky přeložit, resp. začít prvním dílem této série a postupně ji tu přeložit celou. Jsem přesvědčen, že sledovanost by měla velkou.
voSER ze Zimohradu (anonym)Odpovědět
29.04.2019 13:17:31
Beztak měl drona
BoBoo (anonym)Odpovědět
29.04.2019 15:06:48
a ten dron sa volal Ezio Auditore
d4mb0rOdpovědět
29.04.2019 15:40:54
Kamarádil se s létajícím ševcem