Jak se stal viktoriánský dům ikonou hrůzyVox

Představte si strašidelný dům. Vypadá... takhle? Jako stavba v rozkladu s ostrými úhly a složitou dřevěnou konstrukcí? A třeba jí z věže vylétávají netopýři? Jde o viktoriánský dům. Takto přízračně vystupuje už na malbách z 20. let, jako je tato: Dům u železnice Edwarda Hoppera zachycuje starý viktoriánský dům opuštěný, uprostřed ničeho.

Zapamatujte si ho, ještě o něm bude řeč. V popkultuře 20. století se podobné domy objevovaly znovu a znovu jako symboly hrůzy ve filmových hororech, televizi a brakových gotických románech. Slavnou roli si zahrál jako hrozivé sídlo Batesových v Psychu Alfreda Hitchcocka a jako výstřední domov Addamsovy rodiny. Vždy tomu tak ale nebylo. Proč si tedy tento dům spojujeme se smrtí? Pozdní viktoriánské období, pojmenované podle britské královny Viktorie, v USA dostalo název "pozlacený věk".

Následovalo po krvavé občanské válce a bylo érou bující platové nerovnosti, politické korupce a industrializace, která stvořila novou vrstvu majetných. Tito "nouveau riche" neboli zbohatlíci se rozhodli bydlet ve viktoriánu. V domě podnikatelského baroka své doby, v nevkusné a nevyvážené obludnosti, která se chlubila bohatstvím určitých rodin. Podobně jako ve středověká evropské gotice měly tyto domy působit velkolepě a něco vyjadřovat.

Šlo o nesourodé kombinace věží a věžiček, ozdobných, přeplácaných říms a příkrých, nadmutých střech, tzv. mansardových, převzatých z imperiálního stylu z Francie. Uvnitř se nacházelo bludiště místností: salónů, obýváků, knihoven, observatoří... Míst spíše neobydlených, se zataženými závěsy, aby před světlem chránily těžký, drahý nábytek. Děsivé, co? Zámožní Američané konce 19.

století chtěli napodobovat Evropu jen do konce první světové války. Novou americkou vizí se stal pokrok a inovace. Moderní architekti se oddali době čistých linií a jednoduchosti jako nové značce vkusu. Viktoriánské domy se naopak staly zastaralými symboly výstřednosti, jejichž architektonický styl byl nazýván groteskním, a domy samotné jako podvraťáci, znesvěcující krajinu. Kritici té doby je začaly spojovat se smrtí jako odpudivá mementa problémového pozlaceného věku.

Postupně se tyto domy staly nežádoucími a jejich bohatí vlastníci se odstěhovali. Když zemi v 30. letech zasáhla hospodářská krize, hodně domů bylo opuštěno nebo se staly penziony pro chudé dělníky. Bez svých udržovatelů se zdobné konstrukce začaly rozpadat, čímž prohlubovaly své spojení se zkázou. Pak přišel Charles Addams.

Kreslíř vtipů pro New Yorker, který světu představil Addamsovu rodinu. Samotářskou partičku démonů, kteří jsou morbidně nespolečenští a záhadně při penězích. Připijme si na báječné záhady života, na vše, co rodinu sjednocuje, na radost, na veselí, na zabíjení.

Tyto komiksy se začaly objevovat na konci 30. let, ale až v listopadu 1945 nám Addams ukázal exteriéry podivného domu, který rodina obývá. Byl viktoriánský. Addamsova rodina byla temnou, zvrácenou verzí ideálu americké rodiny a jejich dům to ukazoval. Addams v jednom rozhovoru prohlásil, že viktoriány jsou ke strašení lepší. Od té doby si viktoriánské domy nepřestáváme spojovat s hororem. Když Alfred Hitchcock v roce 1960 natočil svůj ikonický film Psycho, diváci dům Batesových rozpoznali jako místo nevyřčené hrůzy, kde něco není v pořádku.

V reklamní upoutávce na film Hitchcock dům popisuje jako: Trochu zlověstnější, ne tak neškodný jako motel samotný. A když vás zavede dovnitř: Vidíte, že i za světla to tu vypadá trochu hrozivě.

Kde se inspiroval? U Hoppera z roku 1925. Není těžké si té podoby všimnout. Oba jsou impozantní, prázdné, osamocené. Relikvie v rozkladu, hrozivě se tyčící nad světem, který mezitím dospěl. Viktoriánské domy zemřely před sto lety, ale jejich přítomnost v gotikou inspirovaném umění a popkultuře z nich udělala ikonu hrůzy a okamžité znamení divákům, že s tímhle domem není něco docela v pořádku.

Asi jste si všimli ducha v okně zhruba v druhé minutě, ale ve videu se schovávají ještě čtyři další. Všimli jste si jich?